U mladých způsobují spánkové poruchy stres a pracovní vytížení. Vedle léků existují i alternativní řešení
Nedostatek spánku může vést k rozvinutí spánkové poruchy. Podle Jitky Buškové z Národního ústavu duševního zdraví ze zahraničních studií vyplývá, že až 45 % teenagerů spí ve školních dnech méně, než je potřeba. V tomto věku by přitom měli spánkem strávit alespoň osm hodin denně. „Mladým lidem tak hrozí rozvoj poruch spánku, například spánková apnoe, kdy postižený krátkou chvíli nedýchá, nebo noční můry. Velkou komplikací je také narkolepsie, tedy neočekávané usínání i během dne,“ vyjmenovává Bušková nejčastější problémy, které mladé kvůli nedostatečnému odpočinku trápí. Všechny tyto poruchy mohou vést k handicapům jako je usínání v zaměstnání nebo na přednáškách. Mohou ale nastat i mnohem nebezpečnější situace, například když člověk usne za volantem.
Když brigáda škodí zdraví
Během studia musí mnoho mladých zkombinovat jak studium tak i práci. Často si pak na spánek vyhradí méně času, než by bylo potřeba. Navíc ne všichni, kteří problémy trpí, vyhledají odbornou pomoc. „V takto mladém věku se objevuje přirozená tendence k pozdějšímu usínání, tedy takzvanému ponocování, a večernímu trávění času s kamarády, které se mnohdy protáhne pozdě do noci, kdy by člověk měl již spát. Všechny tyto prvky mohou být příčinou horší spánkové hygieny a důvodem pro zanedbávání problému,“ vysvětluje Bušková.
Nedostatek odpočinku přitom může vést k rozvoji vážného problému. Kvůli kombinaci studia, koníčků a práce, má nedostatku spánku i student Michal Tenkrát (24). Pokud se delší dobu pořádně nevyspí, začnou se u něj projevovat noční můry a spánková paralýza. Jedná se o stavy mezi spánkem a bděním, kdy si mozek částečně uvědomuje realitu, ale není ještě schopný ovládat svalstvo. Příznakem mohou být i halucinace spojené s intenzivními pocity strachu a bezmoci. „U lékaře jsem s problémy ohledně spánku nikdy nebyl, protože vím, že řešením je strávit více času kvalitním spánkem, to si však v současné situaci nemohu dovolit. Studium je pro mě časově náročné a pracovat musím, abych se uživil. Kvůli práci navíc často vstávám i mezi čtvrtou a pátou ráno, což mi narušuje spánkový režim,“ popisuje svou zkušenost student chemie na VŠCHT.
Velký vliv na psychiku a i na kvalitu spánku má také stres. „Jakmile mám starosti se školou, rodinou, brigádou nebo jinými povinnostmi, v noci se vše projeví,“ říká studentka Aneta Minolová (15). Problémy se spánkem má již tři roky. Z počátku se během noci opakovaně budila, později naopak začala mít problémy s usínáním. Během nocí také zažívala spánkovou paralýzu spojenou s nočními můrami. Situaci musela nakonec vyřešit pomocí prášků na spaní.
Horší nálada i soustředění
Podprůměrná doba spánku se odráží na mnoha aspektech života. „Nedostatek spánku negativně ovlivňuje chování, náladu i mentální výkon postižených,“ říká Bušková. Nevyspalí lidé mají tendence být podráždění. Hůře si také zapamatovávají nové informace či si vybavují ty staré a mají potíže s koncentrací.
Univerzální řešení však neexistuje. „Způsoby, jak mladí situaci řeší, jsou velmi individuální. Někomu poskytnou rodiče své léky na spaní, někdo zkouší marihuanu, poslouchá rozhlasové pořady nebo se snaží pořádně unavit sportem,“ popisuje Bušková. Za ideální způsoby, jak problémy řešit, považuje srovnání spánkového režimu, tedy nastavit si pravidelnou dobu, kdy si jde člověk lehnout a kdy vstává. Důležité jsou také fyzická aktivita a pohyb na přirozeném světle. Slunce má totiž vliv na tvorbu melatoninu, což je hormon důležitý právě pro spánek. Jeho uvolňování do těla přitom ovlivňuje používání takzvaně studeného osvětlení a koukání do monitoru, na televizi i na telefon ve večerních hodinách. Pomoci ale může i meditace nebo jóga, tedy činnosti, které slouží k relaxaci. Medikaci lékaři nasazují až v krajním případě, kdy pacientovi hrozí, že se kvůli nepozornosti z únavy zraní, nebo pokud zažívá časté noční můry.
Podle Buškové jsou nemoci tohoto typu nedostatečně léčeny. I přesto, že se pacient rozhodne lékaře navštívit, nemusí se dozvědět správnou diagnózu. Praktičtí lékaři s těmito nemocemi totiž nemají dostatek zkušeností a výzkumů v tomto oboru je málo. Nemusí je tak napadnout, že důvodem obtíží může být spánková porucha.
V nejhorších případech si mohou lidé od doktora vyslechnout i špatně stanovenou diagnózu mentálního problému. S tím má skrze své pacienty zkušenost i Bušková. „Měla jsem mladou pacientku, která začla mít během dospívání problémy se spánkem. Z únavy začala trpět i bolestmi hlavy, břicha a kloubů. Škola pro její problémy neměla pochopení, absolvovala proto četná vyšetření u neurologa, alergologa, ortopeda, ale i psychologa a psychiatra. Pořád nikdo nepomyslel na to, že by se mohlo jednat o spánkovou poruchu. Když se ke konci třetího ročníku ukázalo, že studium kvůli absencím nedokončí, začala se z toho hroutit a byla jí nasazena antidepresiva,“ vypráví. Stav dívky se zlepšil až poté, co rodiče sami diagnostikovali spánkovou poruchu a sehnali dceři vhodnou pomoc. Bušková proto klade důraz na to, aby se studenti nebáli a jakékoliv obtíže spojené se spánkem nezanedbávaly a v případě potřeby vyhledali lékaře.
