Trend zelených střech roste. Mladí oceňují, že zasahuje i do městské hromadné dopravy
Travnaté zastřešení zastávek nevyžaduje speciální péči. Střechy se suchomilnými rostlinami by měly dlouhodobě odolávat změnám klimatu a k zavlažování stačí deštivá voda. „Každý metr zelené střechy dokáže jednorázově zachytit minimálně dvacet litrů vody. Tato voda se následně odpařuje, a tak ochlazuje své blízké okolí,“ vysvětluje hydrobiolog a předseda Komise životního prostředí Rady města Plzně Jindřich Duras. Dodává, že kromě snižování teploty pomáhají zelené zastávky kanalizační síti a zachytávají prachové částice.
Zatímco například v nizozemském Utrechtu mají přes tři sta autobusových zastávek se zelenou střechou, v celém Česku je jich jen několik. Po Brně a Opavě se k testovaní zelených stanic připojili plzeňští zastupitelé. Od listopadu stojí v západočeské metropoli dvě zastávky s rostlinnou střechou. Obě se nachází mezi kruhovými objezdy u Velkého boleveckého rybníka.
Rostlinné střechy mladí vítají
Plzeňské zelené zastávky působí obyčejně. Až při detailním pohledu na střechu přístřešku jsou vidět rostliny, které vypadají spíše jako náhodný plevel, než záměr. Mladí se shodují, že speciální zastávky jsou dobrý nápad. „Zatravněné střechy pomáhají snižovat teplotu vzduchu. Měly by se po městě rozšířit,“ říká supervizor u Českých drah Pavel Seidl (25). Podobný názor sdílí i student Gymnázia Luďka Pika Martin Kříž (16). „V ekologii se moc nevyznám, ale tohle vypadá užitečně,“ prohlašuje Kříž, který projíždí přes zastávky do školy.
Zdrženlivěji přistupuje k zeleným stanicím student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Michal Schaffer (24). „Pokud není zatravněná zastávka oproti těm běžným o deset až patnáct tisíc dražší, tak mi to přijde smysluplné,“ říká Schaffer. Náklady na speciální stanice nemusí převyšovat ty obvyklé. „Výstavba zastávek s rostlinnou střechou byla finančně srovnatelná s těmi klasickými,“ uvádí Michal Jedlička, náměstek primátora v Opavě, kde stojí dvě zelené zastávky.
S počtem šesti stanic s ekologickou střechou je českým premiantem Brno. Vedení města plánuje v nadcházejících letech vybudovat další a stejně tak tomu je i v Plzni. „Zastávky u Velkého boleveckého rybníka jsou testovací, nicméně s dalším rozvojem, zejména v centru města s přehřátými ulicemi, počítáme,“ říká vedoucí úseku veřejné dopravy a cyklodopravy v Plzni Jan Hakl.
Prosazování ekologie ve městech je složité
Na masivní rozšíření zelených střech v hromadné dopravě to nevypadá. Například v hlavním městě momentálně probíhá rozsáhlá rekonstrukce zastávek MHD, ale výměna přístřešků se realizuje bez rostlinného zastřešení. Městští zastupitelé mají jiné nápady na zlepšení životního prostředí. „V Praze jsme vytipovali úseky v kolejišti tramvají, kam umístíme travnaté pásy, což bude mít pozitivní dopad na hluk a hospodaření s dešt´ovou vodou,“ prohlašuje tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha.
K zatravněným tramvajovým pásům přistoupí i zastupitelé v Plzni. Na jaře proběhne instalace travnatých koberců v úseku linky 1 v Bolevci. „Zelené pásy snižují prašnost a zmírňují přehřívání okolního prostoru,“ říká hydrobiolog Duras. Prosazování zelených prvků u městských zastupitelů je však komplikované. „Nejde jen o lidi, ale také o splet´ různých norem, preferenci nejlacinějších řešení a setrvačnost všech plánů či projektů ve městě,“ objasňuje Duras.
