Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky
Marcel Levin Foto: Lucie Fialová, Právo

Teplá polévka vrací lidem bez domova naději

Lidé bez domova se každý den v poledne scházejí v Praze na Uhelném trhu, kde jim Marcel Levin nalévá teplou polévku. Řadě z nich vrací sílu už jen to, že ho denně vidí. Pro samotného Levina to znamená osobní naplnění.

V pravé poledne se v Praze okolo fontány na Uhelném trhu scházejí lidé žijící na ulici. Čekají na Marcela Levina (38), který jim každý den nosí teplou polévku. Před tím se vždy všichni pomodlí a Levin jim přitom připomíná, proč vůbec přichází. „Chlapi, jsem tu, abych vám sloužil,“ říká. Za pomoc lidem bez domova nic nechce. Právě naopak, dává vše, co může. Polévku jí s nimi a je to jediný oběd, který má.

Motivaci Levina ilustruje příběh, který se stal na konci prosince. Přišel za ním pán s tím, že měl před Vánoci velké deprese a chtěl se zabít. „Ale pak prý potkal mne a řekl mi: Teď můžu chodit každý den na polévku, pomodlit se a našel jsem si kamarády. Dostal jsem se z toho, protože vím, že vy jste můjpřítel,“ vypráví svou zkušenost Levin.

Tohle je podle jeho slov důvod, proč stojí každý den v poledne na stejném místě. „Vidět někdy úsměvy na tvářích lidí, kteří nic nemají, je to, co mě doopravdy naplňuje. Sloužit těm nejpotřebnějším, je ten nejkrásnější pocit, který momentálně zažívám,“ vysvětluje Levin. Lidé bez domova tak nacházejí naději, že díky polévce a Levinově podpoře zvládnou i těžké chvíle. „To není jenom o polévce. To je také o tom, že ho uvidíme. To nám dává sílu a naději,“ svěřil se Jiří Waclawek, který žije na ulici. Bezdomovci tak mají každý den alespoň půl hodiny, kdy je nikdo nevyhání a mohou se tak cítit svobodní.

Peníze dává potřebným

Marcel Levin pracuje v developerské firmě a většinu výdělku investuje do společnosti Seven Roses, jejímž je zakladatelem. Ta nabízí lidem bez domova dva autobusy pod pražskou magistrálou, ve kterých mohou přespat. V jednom z nich mají i možnost četby, sledování televize nebo použití telefonu, díky kterému mohou zavolat svým rodinám. Otevřené dveře mají bezdomovci také přímo u Levina doma v malé garsonce, kde bydlí sám. Někdy se u něj umyjí, jindy si vyperou prádlo.

Práce pro druhé má však i svá úskalí. „Lidé k této službě skoro nemají vztah, málokdo se obětuje pro druhé,“ myslí si Levin. A tak je na vše téměř sám. Proto skoro každý rok odcestuje do Jeruzaléma. Čtyřicet dní se tam modlí a vrátí se zpět plný sil na další rok.


Anna Zemanová
Anna Zemanová
Ráda ve všem hledám to, co je mezi řádky. Jsem studentka prvního ročníku VOŠP a v Generaci 20 píšu do domácí/ekonomické rubriky. Vystudovala jsem střední průmyslovou školu stavební, díky které vím, že stavařka ze mne nebude. O stavbách bych chtěla vždy už jenom psát.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.