Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Student vyměnil účetnictví za kladivo a mozoly

Změna oboru se může vyplatit. Jakub Šturc vystudoval obchodní akademii. Dále se ale rozhodl pokračovat jako umělecký kovář na Střední odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze. Únava a mozoly na rukou mu ale stojí za odvedenou práci, která ho baví a naplňuje.

Na změnu profesního oboru není nikdy pozdě. Jakub Šturc (20) si po základní škole zvolil studium na Obchodní akademii ve Vlašimi. „Chtěl jsem jít na školu, která je v mém okolí. Možnosti byly omezené a výběr nelehký. Nakonec jsem šel tam, kam nastoupil i můj kamarád,“ vysvětluje Šturc svoji volbu. Že ho studium tohoto oboru nezajímá, zjistil už po měsíci, ale stále doufal, že ho to v něčem začne bavit. Po maturitě už nechtěl dál pokračovat a přešel na řemeslo.

Šturc se rozhodoval mezi dvěma obory. „Strejda má truhlářskou dílnu a já mu tam často chodil vypomáhat. Hodně věcí jsem díky tomu okoukal,“ říká a dodává, že měl k této profesi vždy blízko, ale stejně se rozhodl jinak. „Kovařinu jsem si mohl osahat, když jsem jako mladší jezdil na řemeslné tábory. Tam jsem si toho vyzkoušel hodně, ale práce s kovem mi byla vždy nejbližší,“ popisuje Šturc důvod, proč si vybral toto zaměření.

Práce začíná na papíře

Dnes Šturc studuje prvním rokem obor uměleckého kováře na Střední odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze. Díky maturitní zkoušce má zkrácenou formu studia na dva roky. „Mám uznané předměty, které jsem měl už na střední škole, a teď nemusím docházet například na hodiny češtiny nebo matematiky. Vždy máme týden praxe a týden teorie,“ líčí Šturc. Právě tato forma výuky je pro něj o hodně zábavnější, protože má pouze předměty, které se vztahují k řemeslu.

Obor umělecký kovář je zaměřený na tvorbu dekorativních a užitých předmětů podle vlastních návrhů, proto se na škole vyučuje také kresba. Žáci tak celý výrobek zpracovávají od základu. V tom se liší od běžných kovářů, kteří často pracují s polotovary. „Kovařina je namáhavá a bolí z ní ruce, ale když pak vidím ten výsledek, opravdu mě to těší a naplňuje,“ říká Šturc.

Náctileté neláká řemeslo

Ve třídě, kde studuje Šturc, je dalších devět uměleckých kovářů, kteří za sebou mají maturitní zkoušku. Studentů, kteří jdou na tento obor hned po základní škole, je dokonce méně. „Dnes mají o řemeslo větší zájem spíše dospělí než náctiletí. Učím studenty, kteří mají vystudované gymnázium, střední školy s odborným zaměřením, ale také žáky, kteří souběžně studují vysokou školu,“ říká mistr kovář Zbyněk Zatloukal, který učí na Střední odborné škole umělekoprůmyslové.

Studenti, kteří již za sebou mají maturitní zkoušku, se s ostatními žáky potkávají pouze na chodbách. Protože jich je dostatečný počet, může si škola dovolit, aby měli praxi i teorii odděleně od studentů, kteří sem nastoupili po základní škole. „Mladším klukům je okolo šestnácti a jsou to ještě nevyřádění pubert´áci. I přesto si všichni rozumíme, scházíme se a chováme se k sobě přátelsky,“ popisuje Šturc vztahy mezi studenty.


Veronika Svítilová
Veronika Svítilová
Autor/ka studuje na Vyšší odborné škole publicistiky.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.