Strach z přiznání pomáhá gayům překonat rodina i přátelé
Strach z nepochopení, z odmítnutí, nebo dokonce zavrhnutí, jsou pocity, se kterými se musí vyrovnat někteří jedinci, když si uvědomí svoji homosexualitu. Pro člověka to představuje velmi těžké období životního vývoje. Jako jeden z mnoha si tím prošel i Martin Š. (27), který nechce uvést své celé jméno.
S rozhodnutím strávit svůj život vedle muže a ne ženy, se nejprve svěřil své nejlepší kamarádce. „Bál jsem se zpětné reakce, ale musel jsem se s tím už někomu svěřit,“ povídá Martin. Samozřejmě se dočkal pochopení a společně přemýšleli, jak to oznámit doma. „Připravoval jsem se na to asi rok. Nikdy nebyla ta správná doba,“ vypráví.
Slzy a snaha předělat na heterosexuála
Martin na to šel oklikou a snažil se zjišt´ovat, jaký postoj mají rodiče k homosexualitě. „Říkal jsem mámě, že jeden můj kamarád chce jít s pravdou ven, ale neví jak na to. Máma sepjala ruce a začala hořekovat, chudáci rodiče, že vůbec neví, jak ona by na to reagovala,“ podívá dál Martin. To ho vyděsilo, takže svůj coming out odložil o dalšího půl roku.
S pravdou ven přišel ve dvaadvaceti letech. Táta mu pak nějakou dobu nosil ukazovat fotky slavných krásných žen v domnění, že ho to probere. Máma probrečela měsíc ve strachu, že Martina spousta lidí odsoudí a nebudou se s ním bavit. Dnes jsou s tím rodiče srovnané, i když dle Martinových slov to trvalo asi tři roky, než se s tím smířili.
Myslela si, že je to jen pobláznění
Větší pochopení pro věc měla matka Lucie Kroupové, Šárka (42). Lucie se rodičům svoji přítelkyni nebála představit. „Řekla jsem to asi po měsíci, co jsem to tak nějak vycítila. Strach jsem ani moc neměla. Byla jsem spíše nervózní, ale mám úžasný moderní rodiče,takže nebyl důvod se bát,“ popisuje.
Lucka ve svých sedmnácti letech přivedla představit svoji první přítelkyni. Nejprve byla její matka, Šárka, v šoku. Ne ale proto, že její dcera má takovou orientaci, ale protože jí to překvapilo. Do té doby si totiž její dcera vodila domů kluky a nikdy nespatřila ani náznak toho, že by to mělo být jinak.
„Vůbec mi to ale nevadilo. Vypadala s tou slečnou št´astně, což pro mne bylo to nejdůležitější. Navíc jsem myslela, že je to jen dočasné pominutí smyslů,“ povídá. S dcerou se pak o tom v klidu bavily a Šárka zjistila, že o zbláznění hormonů nejde. Lucka sice přiznala, že se jí líbí jak ženy, tak muži, ale podle její matky jedno z toho musí převyšovat. „Myslím, že víc inklinuje k ženám,“ uvažuje Šárka.
Zatímco Martin se sám svojí orientace stále ještě trochu bojí, Lucka je s tím srovnaná a nedělá jí problémy seznamovat své přítelkyně s rodiči. „Teď má novou ženskou a to je velká sympat´ačka, moc si s ní rozumím,“ usmívá se Šárka. Dodává, že dle ní je podpora rodičů a okolí to nejdůležitější pro člověka a uvědomění si sebe samého.
