Sto dvacet let starý betlém nalezený mezi uhlím. Díky rodinnému usilí se dočká své obnovy
Co vás k opravě betlému motivuje?
Jsem potomek autora betlému, prapravnuk Vincence Novotného. Pohyblivý betlém vznikl v obci Dětenice, kde jsem vyrůstal. Takže se tomu věnuji kvůli vazbě na rodinné kořeny, vážím si toho, co můj předek udělal. Navíc mám sám k takovému řemeslu blízko. V prostorech, kde betlém vznikl mám teď truhlářskou dílnu.
Řemeslem se ale jinak neživíte…
Osud mě vedl jiným směrem. K ekonomice. Dílna mě ale baví, rád pracuji se dřevem a vždycky jsem si dovedl vyrobit vše, co jsem potřeboval. S nálezem betlému mě to začalo bavit a zřejmě budu vyrábět i nějaké chybějící díly do konstrukce. Mám také teď na stole polotovary tří loutek, které nějak dávám dohromady.
Vaše rodina neměla betlém celou dobu u sebe. Kdy jste ho znovu nalezli?
Na nějaký čas zmizel rodině úplně z dohledu a řekl bych i z povědomí. Můj prapraděda kdysi založil fotografickou živnost, betlém byl tehdy u něj ve fotoateliéru, pak byl přesunut do budovy modlitebny v městě Libáni, aby byl přístupný veřejnosti. S příchodem komunismu, zákazem živnosti a tím i uzavřením fotoateliérů se ale rodině ztratil z očí a až v roce 1998 se k nám zase dostal. Úplnou náhodou.
Jak?
Bratrance mé maminky tehdy vyhledal jeden pán, který se dostal do sklepa té modlitebny, kde byla část betlému pohozená na zemi, některé jeho kousky se doslova válely mezi uhlím. Ten pán si ho pamatoval ještě z doby, kdy byl vystavován a vyhledal naši rodinu, aby jí to oznámil. Má mamka s bratrancem tehdy přivezli betlém v troskách naložený na vozíčku domů do Dětenic.
Pak jste se rozhodli ho opravit?
Ano, zhruba dvanáct let jsme zkoušeli opravit ho svépomocí a s pomocí dobrovolníků. Předtím betlém ležel na půdě naší chalupy. Očistili jsme celou dřevěnou konstrukci, figury a kulisy, vyhnali jsme červotoče různými chemickými lázněmi a babskými recepty, roztřídili jsme vše podle dochovaného historického obrazu. K tomu jsme měli jen jednu černobílou fotografii a popis dochovaný ze staré kroniky. Protože jsme se tomu nevěnovali intenzivně, vleklo se to zhruba 12 let. Některé části betlému buď úplně chybí nebo jsou v opravdu špatném stavu, rozpadávají se.
Kdy přišel ten zlom, kdy se s opravou betlému zásadně pohnulo?
Zhruba v roce 2014 jsme začali spolupracovat s ateliérem restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli, kde se betlému dostalo profesionální pomoci. To byl první zlom. A druhý nastal nedávno. Zrovna centrální část betlému se nám totiž celá rozpadala. Přes různé kontakty jsme se dostali k jednomu sběrateli betlémů, a on našel ve svých sbírkách originální části, které nám chyběly. Ty jsou datovány do poloviny devatenáctého století. To byla neuvěřitelná náhoda. Všechno jsme to naskenovali a máme předlohu, podle které můžeme kulisy nově dodělat.
Taková oprava musí být i finančně náročná…
Ano, je. To číslo se pohybuje ve stovkách tisíc. Proto jsme teď založili spolek Dětenický betlém a prostřednictvím Facebooku a emailu žádáme naše přátele, kamarády a veřejnost o finanční podporu. Další krok bude spolupráce s obcí Dětenice a věřím, že také se spoluobčany v obci. Už teď jsme se starostou dohodnutí, že po opravě bude betlém zpřístupněn v tamní výstavní síni. Mohlo by to být už za rok a půl. Nejspíše budeme muset oslovit i nějaké nadace a pokusit se získat peníze i touto cestou.
Nevnímáte tu dlouholetou práci jako ztracený čas?
V žádném případě. Za svůj ztracený čas to rozhodně nepovažuji. Momentálně mě to naplňuje a velice rád se tomu věnuji. A do budoucna přemýšlím zkrátka tak, že když to přežilo těch 120 let, tak to zase zhruba sto dalších let snad vydrží.
Myslíte si, že dnešní generace betlém ocení?
Pro dnešní generace by se tam pravděpodobně musely přidal postavičky Justina Biebra a další moderní trendy, aby to pro ně byla bomba. Ale ne – chci věřit, že hýbací hrací stroj zaujme i dnešní mladé lidi. Při nejmenší vykouzlí úsměv na tváři těch nejmenších.
Fotografie z roku 1941 a popis ze staré kroniky je jediným vodítkem k obnově betlému. Zdroj: archiv Jana Voláka
Dřevěnou konstrukci bylo nutné očistit, opravit a vyhnat červotoče. Zdroj: archiv Jana Voláka
Figurky a kulisy města byly naaranžovány podle vzoru staré dochované fotografie. Zdroj: archiv Jana Voláka
