Sociální sítě jako nástroj společenské sebedestrukce, uživatelé často nedomýšlejí své jednání
Třicetiletému Rostislavovi K. nadělal skrze sociální sítě velké problémy mstivý řemeslník. „Vše začalo, když jsem mu odmítal zaplatit za jeho špatně odvedenou práci,“ svěřuje se Rostislav K. Na svém facebookovém profilu na sebe prozradil, že pracuje v konkrétním knihkupectví, čehož řemeslník využil. „Napsal mému nadřízenému a tvrdil mu, že jsem finanční podvodník,“ popisuje Rostislav K.
Zaměstnavatel si nelámal hlavu, jestli je to pravda, či ne. „Z knihkupectví mě vyhodili. Byl jsem naštvaný a nevěděl jsem, jak celou situaci řešit. Nakonec mi přišlo lepší jít dál a začal jsem pracovat jako řidič autobusu,“ dodává Rostislav K. který si následně změnil na sociálních sítích uživatelské jméno a i proto si nepřeje zveřejňovat svou totožnost.
S problémy kvůli Facebooku se setkal i v osobním životě, v době, kdy se rozešel s přítelem. „Svůj vztah jsme ukončili dost ošklivě a on začal psát mně i všem mým přátelům, obtěžovat je, jestli třeba nemám někoho nového. Když jsem ho na sociální síti zablokoval, udělal si několik falešných profilů a v obtěžování pokračoval. Pomohlo mi až důkladnější nastavení soukromí a změna uživatelského jména,“ popisuje Rostislav K., jak dokázal zabránit své kyberšikaně.
Fotka nemusí zůstat soukromá
Petr M. (26) si se svými protějšky dopisoval přes aplikaci WhatsApp. Sám přiznává, že doplatil na svou neopatrnost. Jeho nahé fotografie, které posílal konkrétní blízké osobě, se později začaly objevovat v nejrůznějších facebookových skupinách. Někdo mu pak dokonce vytvořil falešný účet na seznamce a erotické snímky použil. „Byla to moje hloupost. Každý by si měl uvědomit, jak mu posílání takového obsahu může ohrozit budoucnost,“ varuje Petr M. I on z obav o svou bezpečnost a soukromí požaduje zůstat v anonymitě.
Před pár lety, kdy k incidentu došlo, Petr M. uvažoval, že by šel pachatele nahlásit. Nakonec se ale rozhodl pomoc policie nevyužít. Kontaktoval místo toho facebookovou podporu, aby všechny fotky smazala a své profilové účty nastavil na soukromé. „I tak se bojím, že na své fotografie někde můžu v budoucnosti narazit,“ lituje Petr M.
Někteří mají rádi neustálý pocit uznání
Podle socioložky Jany Hamanové (48) je důležité, aby si lidé uvědomili, že osobní virtuální obsah nemusí nutně vidět každý. „Bylo by dobré si nastavit, komu všemu chceme naše příspěvky ukazovat. Častým důvodem, proč mají lidé nutkavou potřebu sdílet detaily ze svého života, může být buď samota, nebo přílišná extroverze. Tito lidé potřebují neustálé uznání a pocit, že o nich každý ví,“ vysvětluje Hamanová.
Velmi obezřetná je například uživatelka sítě Instagram Veronika Hendrychová (22). „Na profilu mám nastavení, které mi umožňuje schvalovat, kdo mě může sledovat. Vyhýbám se tak podvodným nebo firemním profilům, co se snaží nabrat sledující,“ říká Hendrychová.
Pečlivě také vybírá, co na jejích obrazových příspěvcích bude vidět. „Fotky sdílím například z dovolené, nebo když jsem někde s přáteli. Určitě bych na sociální sítě nepustila žádnou svlečenou fotku,“ upřesňuje Hendrychová.
Neopatrností může uškodit i jiným
Právě kontroverzní obsah a sdílení intimního soukromí může lidem do budoucna způsobit závažné problémy. „Každý člověk nad 18 let je zodpovědný sám za sebe. Zveřejňováním nejen svých ale i společných fotografií v určitých situacích může ublížit nejen sobě, ale i dalším lidem. Na to je třeba dávat pozor,“ zdůrazňuje socioložka Hamanová. Jak říká, člověk by například neměl bez souhlasu sdílet ani fotku kamaráda, kdy se chlubí třeba tetováním, které by jeho zaměstnavatel neměl vidět. Nepříjemnosti mohou nastat také po neúmyslném zveřejnění kamarádova soukromého majetku v pozadí záběru.
Správnou hranici toho, co je vhodné s ostatními virtuálně sdílet, je podle Hamanové dost těžké určit. Každý své soukromí totiž vnímá individuálně. „Jednoduše řečeno je vhodné sdílet pouze ty věci, které nás v budoucnosti nemohou zdiskreditovat,“ doporučuje Hamanová.
