Sobotka oficiálně opouští vysokou politiku. Je jedním ze tří expremiérů, kteří vydrželi celý mandát
Bohuslav Sobotka (ČSSD) se přidává k bývalým premiérům, kteří po složení svého mandátu skončili s činností ve vysoké politice. Sobotka 31. března rezignoval na post poslance, který od října 2017 zastával. Nadále chce ale zůstat řadovým členem ČSSD. „Moje rozhodnutí je čistě osobní. V aktivní politice jsem strávil přes 25 let, proto bych se nyní rád vydal i jinou cestou než politickou,“ napsal Sobotka na svém Facebookovém profilu v polovině března.
Sobotkovu vládu tvořila od ledna 2014 koalice stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Hlavními politickými činy minulé vlády je například odmítnutí uprchlických kvót, přijetí zákona o EET či prohlubování vztahů s Čínou. „V dubnu 2014 podepsal tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek společně s čínským ministrem prohlášení o vzájemném prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi,“ říká politolog David Hrabák. Dodává, že v prohlášení je napsáno i to, že Česká republika nepodporuje samostatný Tibet, což následně vyvolalo nevoli mezi některými obyvateli. „O dva roky později přijel do Prahy čínský prezident. Spousta odpůrců Číny tehdy vyvěšovala po městě tibetské vlajky jako formu nesouhlasu s kroky tehdejší vlády,“ připomíná Hrabák.
Nepřítel Zemana a Babiše
Dalším významným krokem, který Sobotka ve své funkci premiéra udělal, bylo loňské odvolání ministra financí Andreje Babiše (ANO), kvůli podezření z dotačních podvodů v kauze Čapí hnízdo. Babiš je v současné době předsedou vlády v demisi. „Nynější předseda je stále podezříván z finančních podvodů. Sobotka nechtěl ve vládě člověka, kolem kterého bylo tolik majetkových nejasností,“ vysvětluje Hrabák. Premiér Sobotka se proto rozhodl podat návrh na odvolání ministra Babiše. Prezident Zeman ale nectil Ústavu a Babiše neodvolal. Sobotka proto podal demisi celé vlády do rukou prezidenta. Tím by ve funkci skončil i ministr financí Babiš.Podle Hrabáka chtěl však prezident Zeman navzdory ústavním zvyklostem Sobotkovu demisi přijmout jen jako rezignaci premiéra, nikoliv celé vlády. Sobotka tedy nakonec demisi vlády stáhl, protože by nevedla k odvolání Babiše. „Zeman neměl Sobotku nikdy v lásce. A dával mu to najevo při každé příležitosti. Ve chvíli, kdy měl premiér přinést na Pražský hrad prezidentovi slíbenou demisi, Zeman během jeho projevu odešel,“ popisuje politolog situaci z loňského května.
Josef Tošovský (nestraník, leden 1998 – červenec 1998)
Miloš Zeman (ČSSD, 1998 – 2002)
Vladimír Špidla (ČSSD, 2002 – 2004)
Stanislav Gross (ČSSD, 2004 – 2005)
Jiří Paroubek (ČSSD, 2005 – 2006)
Mirek Topolánek (ODS, 2006 – 2009)
Jan Fischer (nestraník, 2009 – 2010)
Petr Nečas (ODS, 2010 – 2013)
Jiří Rusnok (nestraník, 2013 – 2014)
Bohuslav Sobotka (ČSSD, leden 2014 – prosinec 2017)
Andrej Babiš (ANO, 2017 – dosud v demisi)
Sobotka místo demise opět navrhl odvolání Babiše z postu ministra financí. Na konci května 2017 prezident Zeman Babiše opravdu odvolal. Na jeho místo jmenoval poslance Ivana Pilného (ANO). Sobotkova vláda tak nakonec vládla po celý zbytek čtyřletého mandátu. „Do konce volebního období vydržely z celkových jedenácti vlád České republiky zatím jen tři – Sobotkova, Zemanova a Klausova,“ vyjmenovává Hrabák.
Volební období až do konce
Právě Václav Klaus a Miloš Zeman jsou jediní expremiéři, kteří se do vysoké politiky i po vedení vlády vrátili. Oba se nakonec stali prezidenty. Bohuslav Sobotka je ale podle svého prohlášení následovat nehodlá. „Většina premiérů vysoké politiky po konci svého mandátu zanechala. Důvodem je hlavně to, že jejich vlády skončily předčasně kvůli různým kauzám či propadům. Po nich už v politice aktivní být nemohli nebo nechtěli. Navíc funkcí premiéra většina dosáhla svého politického vrcholu,“ říká politolog Hrabák.
Například bývalý premiér Vladimír Špidla z politiky odešel poté, co jeho strana ČSSD propadla ve volbách do Evropského parlamentu. Jeho následovník ve funkci, Stanislav Gross, z funkce odešel kvůli nejasnému financování vlastního bytu na Barrandově. Před tím, než v roce 2015 zemřel, se věnoval advokacii. Expremiér Petr Nečas podal demisi a opustil politiku kvůli „kauze Nagyová“, tedy neoprávněnému vyšetřování z korupce několika politiků. Obviněnou později byla tehdejší ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová, dnes Nečasová. Další expremiéři ukončili svou politickou kariéru kvůli tomu, že jejich vládě nevyslovil důvěru parlament. Mezi ně patří Jiří Rusnok a Mirek Topolánek. Důvěru parlamentu prozatím nezískal ani současný premiér v demisi Andrej Babiš.
