Slunce vyzařuje jako sto milionů Temelínů
Je pondělí 7. listopadu, blíží se jedenáctá hodina dopoledne a já mířím do Muza Policie České republiky. Při příchodu sahám do batohu, abych vytáhl moji press visačku a pyšně si ji zavěsil na krk. Zastavuje mě paní, která má na starosti uvádění všech osob a ukazuje mi cestu.
Slunce je úchvatné nejen zblízka. Zdroj: Adéla Bujalská
Vcházím do skoro naplněného sálu, sedám si do první řady a zároveň se rozhlížím kolem sebe. Skoro celou místnost obsadili studenti, snad kromě první a druhé řady, kde jsou naopak senioři. Jedenáctá hodina odbila, sál je zcela zaplněn a přednáška právě začíná.
Úvodní spot, který je pouštěný před každou přednáškou Týdne vědy a techniky skončil a za potlesku vstupuje na pódium Michal Sobotka. „Děkuji za uvítání, ta znělka byla impozantní, to jsem nečekal,“ pronese hned při svém příchodu a vykouzlí tak úsměv na tvářích přítomných. V krátkosti představuje Astronomický ústav a začíná přednášet o tom, kvůli čemu jsme všichni přišli – o životě se Sluncem.
Obří zářivá síla
Dozvídáme se, kdy Slunce vzniklo, a jak se vyvíjí. Michal Sobotka vysvětluje, proč se naše nejjasnější hvězda zvětšuje a jaký to pro nás bude mít dopad. „ Jednou nás slunce spálí, ale to už na Zemi žádný život nebude,“ říká Sobotka. S úžasem poslouchám, že zářivý výkon žlutého obra činí neuvěřitelných 386 miliardám megawattů, což odpovídá výkonu asi sto miliónům jaderných elektráren Temelínů. Další zajímavou informací byl t fakt, že maximum sluneční aktivity jsme se dočkali v roce 2001.
Po zhruba čtyřiceti minutách začínám cítit ruchy okolního prostředí. Otáčím se za sebe a zjišt´uji, že polovina posluchačů z řad studentů tvrdě spí a další se hlasitě baví. Je mi trapně za ně a zároveň líto pana přednášejícího, kterého tímto dostali lehce do rozpaků. Ten už se ovšem dostává k závěru své přednášky: „Život se Sluncem je pro nás jediná možnost, náš život na něm závisí. Sluníčko nás může ohrozit, ale ohrožení jsou předvídatelná a daleko větší hrozbou jsou pro nás povodně, sněhové bouře a podobné přírodní katastrofy,“ dodává na závěr své přednášky.
Dočkali jsme se také prostoru pro dotazy a na tvářích především starších lidí vidím radost. „ Vy jste říkal, že se vodík přeměňuje v jádru Slunce na hélium, jaký prvek je Slunce vzhledem ke své velikosti schopné vytvořit,“ zeptal se student dopravní fakulty v Pardubicích Lukáš Sejkora. „ Slunce by mohlo ještě vytvořit uhlík, ale dál už to nepůjde, protože má hvězda malou hmotnost,“ odpovídá ochotně Sobotka. Prostor pro dotazy byl vyhrazen ještě dalších 15 minut, poté už nezbyl čas a vše bylo ukončeno. Zajímalo mě, jak přednáška zaujala přítomné studenty. „Mě tohle zaujalo velmi, protože tahle problematika je moje hobby, ale moc se v tom nevyznám, takže to bylo spíš takové zpestření mých vědomostí,“ řekla na závěr Karolína Sejkorová, studentka Gymnázia v Třebové.