Slováci jezdí do Prahy hlavně studovat. Ale nalézají zde i lepší zázemí
Za poslední roky se velice zjednodušila šance studovat na zahraničních univerzitách. V České republice studujících cizinců stále více přibývá. „Větší zájem o tuzemské vysoké školy mohla zapříčinit opatření spojená s pandemií, kdy mladí měli mnohem dostupnější příjímacích řízení a online výuky,“ domnívá se Michal Novotný z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Snadnějších přijímacích zkoušek na Karlovu univerzitu využil i mladý Slovák Marek Moyzes (24). „Dostat se na univerzitu bylo poměrně lehké. Potřeboval jsem jen zvládnout překlad textu do češtiny,“ vzpomíná Moyzes, který původně chtěl pouze v Česku vystudovat. Nyní se ale plánuje v hlavním městě usadit nastálo. Zkoušky se od doby, kdy je mladý Slovák úspěšně zvládl, sice nezměnily, ale bodová hranice pro přijetí se zvedla.
Podle ČSÚ je z celkových 304 tisíc studentů jedna šestina aktivně studujících cizinců. „Jde o sedmnáct procent všech vysokoškoláků v Česku. V roce 2001 jich bylo o necelých třináct procent méně,“ popisuje Novotný. Z tiskové zprávy ČSÚ také vyplývá, že skoro polovina zahraničních vysokoškoláků tvoří právě Slováci. Většina z nich si zde vytvoří zázemí, které ani po získání vysokoškolského titulu nechce opustit. „Oproti městu, kde jsem vyrůstal, je v Česku ohromné množství pracovních míst,“ dodává Marek z Nových Zámků na Slovensku.
Praha láká lepšími vyhlídkami na budoucnost
Širší spektrum pracovních nabídek a lepší finanční ohodnocení přesvědčí mnohé mladé východní sousedy, aby v České republice zůstali. „Do Prahy jsem se přestěhoval před třemi lety s nástupem na Karlovu univerzitu. Po prvním semestru mi bylo jasné, že na škole dlouho nevydržím,“ říká Dušan Mucha (24), který se nepovažuje za studijní typ. V Praze chtěl ale zůstat, protože je zde mnohem lépe placený za svou práci, než by byl v Bratislavě. „Neotálel jsem a našel si pozici v hotelu na plný úvazek, vyřídil všechny úřední náležitosti a od té doby jsem v Česku nastálo,“ vzpomíná Dušan Mucha.
Podobně se v Praze usadil i pětadvacetiletý Radko Horváth z Košic. „Mým snem byla Vysoká škola ekonomická. Během studia jsem začal pracovat v bance a postupem času se vypracoval až na manažerskou pozici. Chtěl bych nadále kariérně růst, proto se neplánuju po dokončení školy do Košic vracet,“ říká Horvath.
Slovenští studenti mívají jednoho Českého rodiče
Lepší uplatnění na trhu práce není jediným důvodem, proč si Slováci vybírají Prahu jako cílovou destinaci. Češi jsou východním sousedům nejblíže jazykově, ale i historicky. Spoustu studentů pochází z národnostně smíšených rodin. „V Praze jsem měl vždycky dost přátel, které jsem pravidelně navštěvoval už před svými studii. Můj táta je totiž Čech a do jeho rodné země jsme jezdili často na výlety,“ popisuje vysokoškolák Erik Nekanovič (23). Během studia si našel přítelkyni, kvůli které by chtěl zůstat v tuzemském velkoměstě i po škole.
Ne každému česká metropole splní sny
Slovenští studenti však musí počítat i s nepříjemnosti, které jsou s hlavním městem spojené. Ve velkoměstě je velký provoz a hlasitý ruch i v nočních hodinách. „Bydlím na koleji a můj spolubydlící je strašně hlučný, stejně jako celá Praha,“ stěžuje si León (25) z Liptovského Mikuláše, který se s oblibou na každé prázdniny vrací do rodného města. Stejný problém má i Vlado, „ Bydlel jsem s rodiči v centru Bratislavy a nikdy sem v noci neslyšel takový křik, jako teď na Budějovické,“ porovnává Vlado hlavní města.
Zklamaná je i Karina Krausová (22), jež na Prahu od svých přátel slyšela samou chválu. „Studovat prestižní Karlovu univerzitu byl můj sen. Po příjezdu jsem ale nechápala, co na české metropoli kamarádi viděli,“ diví se Karina. Všude vnímala poházené odpadky, drahé pivo, a hned první den ji v baru dokonce ukradli peněženku. Navíc je pro studentku velice náročné najít práci, kterou by dokázala skloubit se školou. „Vím moc dobře, že Praha není nic pro mě. Už se těším, až se po dokončení školy vrátím domů na Slovensko. Dostala jsem lekci. Město má očekávání bohužel nenaplnilo,“ dodává Karina, kterou život v metropoli naprosto vyčerpal.
