Skauti ovládli Michnovský letohrádek na pražské Kampě. V tvůrčích dílnách chtějí veřejnost učit ručním pracím
Na trávníku před Rybárnou posedávají skupinky lidí a užívají si jeden z teplých zářijových večerů. Při vstupu do domu vítá návštěvníky skautka s typicky uvázaným šátkem kolem krku, s milým úsměvem vysvětluje program a odkazuje žíznivé hosty směrem k baru. Ten je mimochodem zbrusu nový, skauti ho stihli dokončit až dvě hodiny před otevřením. Nachází se v prostoru bývalé kuchyně rybí restaurace, která v památkově chráněném domě dříve fungovala. Posledních pět let byl ale dům prázdný. „Klíče od Rybářského domku jsme si od radních městské části Praha 1 převzali v červnu letošního roku a na veškeré práce a rekonstrukci jsme tak měli dva měsíce, abychom mohli dnes otevřít. Skautský institut má dům ve výpůjčce na rok a půl,“ říká vedoucí projektu Barbora Mrázová (24), mezi skauty známá jako Wáška.
Mrázová prochází domem a vysvětluje, co v něm museli rekonstruovat a jaké typy dílen jsou v plánu. „V chodbě v přízemí jsme museli sundat mříž i bar. V jedné z přízemních místností budou probíhat workshopy pro děti. Dílny pak budou v prvním patře. Plánujeme zde mít fotokoutek, 3D tiskárnu, sítotisk, nebo například dílničku, do které si kdokoli může přinést z domova rozbité věci a u nás si je může opravit,“ vysvětluje Mrázová záměry institutu. Michnovský letohrádek se také objevil ve filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Sklep, jehož schody jsou známé právě z výše zmíněného snímku, si návštěvníci mohou přijít prohlédnout, časem by v něm ale mohla vzniknout například temná komora pro vyvolávání analogových fotografií.
Od pěti hodin proudí domem skauti všech věkových kategorií, kteří byli pozváni na otevření Rybárny. Někteří z nich si ještě dodatečně vyzvedávají předměty, které si zakoupili v crowdfundingové kampani na portálu Hithit, čímž celý projekt finančně podpořili. O hodinu později pak na pódiu před domem o otevření Rybárny promlouvá ředitel institutu Miloš Říha alias Šípek. Podle něj je projekt vlastně exkurzí skautů do veřejného prostoru. „Svoboda člověka tkví mimo jiné v tom, že může ovlivňovat svět kolem sebe. Člověk je svobodný, když může tvořit. A tak bych si přál, aby tenhle dům nebyl spojen jenom s vodníky, jak tomu bylo doteď, ale aby byl také svědectvím, že tady skauti něco udělali,“ říká Říha.
Oficiální otevření prostor se během večera plynule mění ve skautskou tradiční akci s názvem Vyplutí. „Jde vlastně o každoroční poprázdninové setkání skautů, kde můžeme potkat i kamarády z jiných oddílů. Vyplutí se tomu říká proto, že se dříve konalo na lodi Tajemství, se kterou se opravdu vyplouvalo z pražské Náplavky,“ vysvětluje Vosák, občanským jménem Damián Eczko (19). Rybářský domek i jeho okolí se během večera plní. Lidé střídavě postávají ve frontách na bar a na toaletu a ani před domem není kolem deváté hodiny večer téměř k hnutí. Dav je čím dál hlasitější a skupinky návštěvníků upíjejících pivo z vratných kelímků posedávají i na břehu Vltavy a sdílí zážitky z léta. Zdá se, že se návštěvníci v rybářském domku dokáží rychle zabydlet.
