Síň slávy VOŠP se rozrostla o dalšího kameramana. Předávání cen TV Dot ukázalo oblíbené osoby na škole i vydařené reportáže
Festival Všemi směry nabídl kromě rozhovorů s úspěšnými absolventy Vyšší odborné školy publicistiky i předávání cen školní televize Dot. Vítěze jednotlivých kategorií určovali studenti v hlasování. Za pedagoga roku si zvolili Romana Bradáče, vedoucího zaměření multimediální žurnalistiky. „Neřekl bych o sobě, že jsem pedagog roku. Spíš jen, že jsem populární a výrazná osoba,“ komentuje své vítězství Bradáč, který stejné ocenění získal i minulý rok. „Roman Bradáč by měl titul pedagoga roku mít celoživotně,“ usmívá se absolventka VOŠP Sabina Dračková.
WC lady proti stoletému skautovi
Nejlepší reportáží školního roku je podle studentů dílo WC lady o „nejčistších veřejných záchodcích v Praze“. K vidění je ve třetím díle pořadu Student’s Life, který škola připravuje pro televizi Seznam. Jinou reportáž jako nejlepší ale zvolili pedagogové. Těm přišel jako nejvydařenější medailonek skauta Eduarda Marka, kterému je 102 let. „S panem Markem jsme natáčeli krátkou reportáž na mediální den v zimním semestru. Je to zajímavý člověk se silným příběhem a nám přišla škoda s ním už nic dalšího nenatočit. Tak jsme udělali medailonek,“ popisuje autorka Kateřina Jozífová.
Rozrostla se i školní síň slávy. Do té letos vešel kameraman Gabriel Malík a připojil se tak k absolventovi Lukášovi Panochovi, který je v síni od loňského roku. Malík ale na slavnostním ceremoniálu chyběl. „Gabriel jako obvykle sedí ve střižně, zachraňuje tak ostatním životy a nemůže se dostavit,“ vysvětlovala na pódiumoderátorka festivalu Anna Bábovská.
Kotasova druhá rodina
Zato student Tomáš Kotas cenu pojmenovanou po sobě převzal. „Upřímně jsem doufal, že cena Tomáše Kotase byl jen jednorázový vtípek z minulého roku, který se už nebude opakovat,“ směje se Kotas, který ve škole působí téměř už jako inventář. Právě kvůli jeho téměř neustálé přítomnosti v učebně číslo 105 ale vlastní cenu získal znovu. „Snad už letos konečně odabsolvuju a cena Tomáše Kotase se už nebude vyhlašovat, když na škole nebudu působit. Nebo ji získá někdo jiný, kdo zaplní mé místo ve stopětce,“ doufá Kotas. Pochybuje ale, že někdo z nových studentů bude ochotný ve škole trávit tolik volného času jako on. „VOŠP je prostě moje druhá rodina a všech studentů i pedagogů si vážím,“ dodává Kotas, který svým proslovem na pódiu dojal i ředitele Petra Uherku.