Simulace Evropského parlamentu učí studenty dělat kompromisy
Proklouznutí do tajů politických her a rozhodování. I k tomu slouží Erasmův Evropský parlament mládeže, který pořádá summit až dvakrát ročně v některém z evropských měst. Studenti zúčastněných středních škol zde často pochopí, že konfrontace svého vlastního názoru s ostatními je v mnohých případech obtížná. Výsledkem debat je pak kompromis, na kterém se musí všichni shodnout. „Během konferencí jsem se naučil dělat kompromisy, předtím mi to moc nešlo,“ říká absolvent Zatlanky Alexandr Lagazzi.
Erasmův Evropský parlament mládeže (z anglického Erasmian European Youth Parliament – EEYP) vznikl z nápadu učitelů Erasmova gymnázia, které se nachází v Rotterdamu. Vyučující v Nizozemsku chtěli studentům co nejvíce přiblížit fungování klíčových orgánů Evropské unie a vybrali si právě Evropský parlament. Studenti středních škol napříč Evropou jsou rozděleny do odborných komisí, ve kterých několik dní diskutují nad zadaným problémem. Jediným výhradně českým účastníkem je pražské Gymnázium Na Zatlance.
Úkolem komise na summitu je vytvořit návrh zákona, který musí následně na závěrečném valném shromáždění obhájit.„Na jednom ze srazů jsme měli vymyslet řešení problému, že je nedostatek studentů, které by bavily exaktní předměty jako jsou fyzika nebo chemie,“ popisuje jedna z účastnic konferencí Anna Bezoušková. Řešením její skupiny byl návrh, že by tyto předměty měly být vyučovány na základních školách pouze v praktické a zábavné formě tak, aby si jej studenti neznechutili a chtěli se o nich na středních školách dozvědět více.
Summity zlepšují komunikaci aktérů
Studenti gymnázia se shodují, že primárním přínosem parlamentu je zlepšení komunikace v anglickém jazyce. „Používá se hodně britská spisovná angličtina. I když jsem byla rok na studijním pobytu v Americe, bylo to pro mě ze začátku obtížné,“ konstatuje Bezoušková. S tímto tvrzením souhlasí i Lagazzi, který se zúčastnil čtyř srazů EEYP. „Jazykově mi to dalo hodně. Moje angličtina se zlepšila o několik úrovní,“ tvrdí.
Snaha vyrovnat se jazykové úrovni ostatních pak studentyvede k pečlivější přípravě na summity. Mezi studenty gymnázia dokonce vznikl nápad na založení zatlankovské obdoby EEYP, kterou si nazvaliZEYP (Zatlanka’s European youth Parliament). Na tomto školním projektu se rovněž mluví anglicky. „Já jim v podstatě jen zařídím učebnu, ve které mohou být. Organizace je plně na nich,“ říká profesorka anglického jazyka na Zatlance Alena Podlešáková, která se zájemci jezdí na evropská zasedání.
Zatlanka se snaží do projektu nominovat co nejvíce studentů druhých a třetích ročníků. Čtvrt´áci by se podle vedení školy měli soustředit především na maturitu a přijímačky na vysoké školy, a proto jsou obsazováni jen zřídka. Mladším a začínajícím studentům poté chodí radit někteří absolventi (včetně Lagazziho), které gymnázium oslovilo. Při studiu na vysoké škole to však pro ně nutně znamená velký zásah do volného času.
Certifikát účastníkům nepomůže
A právě časová náročnost EEYP je problémem, na kterém se dokáží shodnout studenti, at´ už se zúčastnili jednou či několikrát. Nejprve je čeká náročná příprava na půdě školy a poté pětidenní konference v některém z evropských měst. „Je to dlouhých pět dní, kdy spíte tak maximálně čtyři hodiny denně,“ přiznává Zuzana Chlupáčková, která se zúčastnila i posledního summitu, jenž se konal letos v Rotterdamu.
Další komplikaci může pro studenty představovat nízká váha certifikátu,který každý účastník po absolvování EEYP obdrží. Studenti, kteří na Zatlanku chodí teď, se domnívají, že účast na projektu jim může pomoci při přijímačkách na vysoké školy. „Potvrzení o absolvování EEYP jsem poslala na všechny vysoké školy, kam se hlásím. Myslím, že je dobré dát najevo, že jsem dělala něco navíc,“ tvrdí Bezoušková. Reálně ovšem potvrzení o absolvování moc velký význam nemá. „Certifikát mi při přijímačkách na VŠE nepomohl vůbec. Simulace mi však poskytla cenné zkušenosti a další vědomosti o politice a ekonomice,“ říká Lagazzi.
