Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Seriózní média na mladé nezabírají, informace hledají na sociálních sítích

Válka na Ukrajině ovládla zpravodajství všech médií. Zvýšený zájem o informace se odráží i na sociálních sítích. To jen podtrhuje jejich odklon od zábavní funkce k alternativnímu zdroji informací a ke konkurenci zavedených médií.

Když dvacetiletý student Vyšší odborné školy publicistiky Dan William Skala hledá informace o aktuálním dění, dává přednost sociálním sítím: „Jako čtenáře mě přitahuje, že se tyto účty snaží být v popisování událostí méně striktní a konzervativní než běžná média.“ Stejně jako se ze dne na den změnila situace ve světě, změnil se i obsah sdílený na sociálních sítích. Válečný konflikt se objevuje i ve většině příspěvků profilů zaměřených převážně na mladé, které se tak snaží udržovat své sledující v obraze. „Nejvíce sleduji Instagram. Způsob interpretování jednotlivých událostí mi tady přijde nejlidštější,“ dodává Skala. 

Za další benefit sociálních sítí mladí považují časovou nenáročnost zpracování zpráv a pohodlnost. „Je pro mě nejkomfortnější se tímto způsobem udržovat v centru dění, elektroniku mám pořád při ruce,“ uvádí Mia Bui (23), studentka Vysoké školy ekonomické v Praze. Nezanevřela však ani na seriózní média. „Snažím se občas zabrousit i třeba na The New York Times nebo The Economist,“ zmiňuje. 

Zprávy rychle a srozumitelně

Změny způsobu, jak dnešní generace konzumuje média, si všimly i zavedené mediální domy. Například Czech News Center, které spustilo loni na podzim web Fomo. Platforma současně zahájila aktivitu i na sociálních sítích. Cílem @HeyFOMO je poskytnout studentům informace mladistvým pohledem. Podle redaktora Jana Houšky se snaží nabízet čtenářům obsah ve formě, která je pro mnohé dvacátníky stravitelnější. Za největší výhodu považuje, že se celý tým skládá právě z mladých, a ti sami vědí, co jejich vrstevníky a sledující zajímá.

Obdobně redakce přistupuje i k dění na Ukrajině. Hned, jak se objevily první zprávy o invazi Putinových vojsk, rozjela své živé zpravodajství na Twitteru a začala pracovat na článcích k tématu. „Současně se pochopitelně nejvíce věnujeme Ukrajině. Informace se snažíme předávat rychle, přehledně a srozumitelně,“ popisuje jak v posledních dnech vypadá práce celého týmu. 

Podle něj se jak @HeyFOMO, tak účty na podobné bázi mohou svým obsahem momentálně srovnávat se zpravodajskými kanály. „Sociální sítě představují pro klasická média nepřítele. Dnešní generace vyrostla s mobilem v ruce. Často je pro ni tedy seriózní zpravodajství moc zkostnatělé a plné zbytečného šumu,“ vysvětluje Houška proč to jeho vrstevníky táhne spíše do světa stručných rychlých informací, sdílení a lajků.

Média mají zůstat objektivní

Situace na Ukrajině výrazně změnila i denní rutinu novinářů. „Práce neuvěřitelně přibylo. Před třemi týdny, kdy jsem musel odjet na Ukrajinu, se všechno změnilo,“ popisuje pro Generaci20 svou situaci Luboš Palata, redaktor Deníku a specialista na střední Evropu a Evropskou unii. „I lidé, kteří by se za normálních okolností věnovali jiným oblastem, například zdravotnictví nebo politice, teď pracují na tématech spojených s válkou. Jakékoliv jiné téma je dnes odsouzeno k nezájmu publika a média se podle toho chovají,“ doplňuje na dotaz Generace20 novinář serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Mediální svět by ale podle obou zkušených novinářů svůj přístup k práci se zdroji a ověřování informací měnit neměl. „Úkolem médií je informovat a komentovat. Ve zpravodajství bychom se ani v tomto případě neměli přiklánět na žádnou ze stran,“ uvádí Palata. Podle Šídla česká média odvádějí dobrou práci: „Jako novináři si musíme dávat pozor, abychom nepodléhali ani vojenské propagandě. To je ale otázka běžné profesní rutiny a praxe.“ 

Mezi sociálními sítěmi a běžnými médii oba novináři vidí několik zásadních rozdílů. „Sociální sítě považuji za doplněk webů seriózních médií. Selektují svůj obsah, takže ve výsledku dostanete jen to, co chcete číst,“ vysvětluje Palata proč „socsítě“ ani kvůli popularitě u mladých nepovažuje za konkurenci. „Na žádnou ze sítí není možné dostat všechno. Pokud vás věc zajímá do větší hloubky, nezbývá nic jiného, než využít klasická média,“ říká Šídlo, který zde ale vidí i pozitiva: „Část generace mladých zkrátka neumíme oslovit. Můžeme být rádi, že zůstávají v obraze alespoň skrze sítě.“

Pozor na zdroje informací

Válečný konflikt přirozeně způsobil, že mají lidé napříč věkovými kategoriemi nyní zvýšený zájem o aktuální informace. Podle Jana Šerka, zástupce Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Masarykovy univerzity v Brně, tvoří sociální sítě na internetu u mladé generace podstatnou část zdrojů. „Řada zpráv ohledně dění na Ukrajině se šíří prostřednictvím sociálních sítí, což může zvyšovat jejich dostupnost pro mladé,“ říká a upozorňuje i na negativní dopady: „Pořád je zde riziko, že bude člověk systematicky vystavován nekvalitním a nepravdivým faktům či názorům.“ 

Se zvýšeným zájmem společnosti o současné dění kvůli situaci na Ukrajině vzrostlo také nebezpečí informačního zahlcení a přísunu většího množství dezinformací. „Je potřeba pečlivě vybírat zdroje, ze kterých čerpáme, zprávy regulovat a najít zdravou míru intenzity, kterou se ponořujeme do mediálního světa,“  doporučuje Šerek.


Barbora Dvořáková
Barbora Dvořáková
Jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. Zajímají mě domácí témata. Zejména například duševní zdraví, vzdělávání a jiné oblasti, která se výrazně dotýkají naší generace.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.