S miminkem často přichází na svět i deprese matky. Pro lékaře se z toho stává téma až nyní
Porod 35leté Lucie byl dlouhý, bolestivý a se zásahy lékařů. „Věděla jsem ale, že jednou skončí, netušila jsem, že opravdové peklo přijde až pak,“ vypráví Lucie. Už v porodnici ji trápily vracející se vzpomínky na porod, bolestivé kojení a velká únava. Psychicky špatně se cítila i po příchodu domů. Jediné, co jí běželo hlavou, bylo, že chce zpět svůj život, kdy se mohla vyspat a necítila stále takovou fyzickou bolest. Večer si přála, aby se už neprobudila. Cítila se, jako by na sobě měla těžkou černou deku, která nešla sundat a tlačila ji k zemi, což je klasický projev deprese.
Jedna z pěti žen
Lucii trvalo čtyři měsíce, než si uvědomila, že její psychické stavy nejsou dány jen běžným hormonálním výkyvem po porodu. „Stále jsem hledala hranici toho, co je ještě normální. Zlom nastal až ve chvíli, kdy jsem začala pomýšlet na sebevraždu jako na jediné řešení,“ říká. Psychické obtíže v těhotenství nebo v období do jednoho roku po porodu zažije podle údajů z kampaně ke Světovému dni duševního zdraví matek jedna z pěti žen. Nejčastěji jde o deprese a úzkosti. V České republice přesto zatím chybí specializovaná péče i program, který by pomohl ohrožené ženy včas rozpoznat.
O změnu se snaží odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kteří ve spolupráci s porodnicí v Neratovicích spustili screening psychických obtíží v těhotenství a po porodu. „Včasné rozpoznání obtíží pomáhá předcházet jejich prohloubení a rozvoji těžkých depresí a úzkostí, které je pak nutné intenzivně léčit, občas i za cenu hospitalizace,“ vysvětluje garant programu doktor Antonín Šebela z NUDZ.
V praxi screening vypadá tak, že ženy vyplní na tabletu otázky zaměřené na depresivní a úzkostné projevy, které se pak automaticky vyhodnotí podle celosvětově uznávané bodové škály. Pokud v dotazníku vyjdou vyšší známky rizika duševní nepohody, ozve se dotyčné ženě sestra z ambulance v Národním ústavu duševního zdraví a nabídne jí osobní konzultaci.
Sebevražda jako vysvobození?
Rozšíření screeningu do dalších porodnic je zatím jen ve fázi příprav. „Mapujeme sít´ poskytovatelů psychologické a psychiatrické péče, aby bylo ženy kam odkazovat pro pomoc. Zapojení dalších míst ale určitě v plánu máme,“ říká Antonín Šebela. První ohlasy na screening jsou velmi dobré. Ženy říkají, že jde o důležité téma, které se zatím příliš neřeší.
Kdyby se psychice Lucie někdo věnoval už po porodu, je možné, že by se její nastupující obtíže podařilo odhalit včas. Lucie nakonec začala chodit na psychoterapii a její stav se postupně zlepšoval. Hodně jí pomohla také podpora rodičů, i když za nimi musela jezdit přes celou republiku. Rok po porodu říká: „Už se neděsím každého dne, odeznělo vyčerpání a beznaděj, a uklidnily se i moje emoční výkyvy. Stále ještě chodím na terapii. Snažím se být opět člověkem, ženou. Ne jen stvůrou a troskou jako uplynulé měsíce.“
Autor: Veronika Kubrichtová
Článek vznikl ve spolupráci VOŠP a AVPO ČR.
