S květnem nepřišlo jen uvolňování opatření, ale i zlepšení psychiky
Tatiana Skoumalová (22) po několika týdnech v izolaci začala mít depresivní nálady. „Měla jsem pocit, že jsem odříznutá od přátel, zbytku rodiny, od svého světa,“ popisuje Skoumalová, která studuje Vyšší odbornou školu publicistiky Praze. Mimořádný stav ale trávila v Brně se svým otcem. „I přesto, že jsem byla s ním, cítila jsem se opuštěná,“ dodává Skoumalová. Pocity osamění během koronavirové krize ale nezažívala zdaleka jen ona. Kateřina Rodová (22) musela odložit plánovanou svatbu a snoubenec odjel pryč, aby byl nablízku svým rodičům. „Březen jsem snášela hodně mizerně. Byla jsem měsíc a půl odtržená od svých blízkých. Člověk prožívá špatné stavy nejhůř, když je na ně sám,“ říká Rodová, která už v minulosti bojovala s depresemi.
Špatná nálada v krizi je normální
Podle ní se ale stavy, které prožívala v koronavirové izolaci, od depresí zásadně lišily. „Během deprese se mi střídal dlouhodobý smutek s pocity úplné prázdnoty. Teď jsem byla sice také smutná a naštvaná na celý svět, ale převažovalo hlavně zoufalství a strach, co přinese další den,“ popisuje Rodová.
Psycholožka Lucie Scholl (45) z psychologického centra Psychoterapie Anděl zhoršení nálad napříč společností také zaznamenala. „Je naprosto normální, že člověk na krizi reaguje nepohodou a nepříjemnými psychickými stavy. Zvlášt´ ze začátku se s mimořádnou situací pojil u hodně lidí strach o zdraví,“ vysvětluje psycholožka. Podle ní izolace výrazně zasáhla právě mladou generaci. „Člověk ve dvaceti obvykle nemá rodinu. Ty jsou zvyklé, že večery a víkendy tráví společně doma, zatímco nezadaní chtějí trávit čas ve společnosti,“ vysvětluje Scholl. Studentka Tatiana Skoumalová přesně s tímto problémem bojovala. „Jsem velmi společenská, nebýt s lidmi pro mě bylo náročné,“ říká.
Opět nastává pohoda
Skoumalová už většinu nepříjemných pocitů „přechodila“. Jak přiznává v životě v době koronavirové krize postrádala životní řád. „Vstala jsem a udělala snídani, potom oběd a najednou bylo pět odpoledne. Občas, když jsem se cítila špatně, jsem jen seděla a koukala z okna,“ popisuje Skoumalová. Teď, když izolace skončila, se už cítí mnohem lépe. Emoce, které prožívala, popisuje jako momentální apatii a smutek.
Psycholožka Scholl očekává, že psychické stavy se budou s dalším uvolňováním opatření a návratem k běžnému životu zlepšovat. „Zvlášt´ mladí lidé špatně snášejí omezení svého prostoru. Potom mohou pocit´ovat právě frustraci. Teď ale opět narůstá svoboda,“ míní psycholožka.
Kupříkladu Kateřina Rodová se už nyní cítí lépe. Pomohlo jí především to, že si dokázala uvědomit a pojmenovat, jaké pocity prožívá. „To se pak s emocemi lépe pracuje. Dovolila jsem si ‚truchlit‘, když bylo proč. Také jsem se snažila mít na paměti, že tahle situace jednou skončí,“ popisuje Rodová. Stavy, které zažívala, sama nazývá úzkostí. Podle ní bylo také důležité, že chodila se psy ven do přírody. Skoumalová doplňuje, že je normální čas od času zažívat špatné dny. „V životě jsou prostě chvíle, kdy je člověk nahoře a potom zase dole. Určitě se cítím lépe i proto, že jsem zase přijela z Brna do Prahy. Hodně mi pomohlo, že jsem po téměř dvou měsících změnila prostředí,“ říká.
