Rozhovory se zabijákem reflektují život masového vraha Dahmera i bouřlivá 80.léta
Dokumentární série je biografií muže, který navždy změnil pověst amerického města Milwaukee ve státě Wisconsin. Jeffrey Dahmer tam mezi lety 1978 a 1991 brutálně zavraždil 17 mužů, na jejichž tělech prováděl nekrofilní a kanibalistické praktiky. Většinou šlo o homosexuály, ke kterým cítil náklonnost. Oběti si obvykle vyhlédl v gaybaru, odkud je lákal do svého bytu. Tam je zavraždil a ostatky po několik měsíců uchovával.
Rozhovory se zabijákem mapují Dahmerův život od útlého dětství až po rok 1991, kdy ho v nápravném zařízení zavraždil spoluvězeň. Série ale poukazuje i na bouřlivou atmosféru 80. let v Americe. Tehdejší společnost byla velmi konzervativní a vztahy mezi LGBT komunitou a policisty byly hodně vypjaté.
Podle dokumentu sehrál při vyšetřování vražd roli i rasismus. Jeffrey byl jeden z mála bělochů žijících v černošské čtvrti a policie ho i přes velké množství důkazů několik měsíců vůbec nepodezřívala. Tvůrce série Joe Berlinger výborně vykreslil náladu tehdejší americké společnosti a nezaměřil se pouze na rozbor vrahovy psychiky. Atmosféru 80. let pomáhají dokreslit také hrané inscenace z gaybarů. Díky záběrům na tancující a popíjející muže má divák pocit, že se skutečně nachází na bouřlivém večírku v Milwaukee.
Na oběti nezbyl čas
Samotným obětem Jeffreyho Dahmera se však dokument věnuje jen okrajově. Kromě věku, jména, fotografie a pár slov od pozůstalých se o nich divák nic nedoví. Zavraždění mladíci ze slabších sociálních vrstev a problémových rodin by si od tvůrců zasloužili větší pozornost.
Nejemotivnější scénu ilustrující utrpení pozůstalých tak tvoří pouze krátké video ze soudního řízení. Při procesu se má rozhodnout, zda Jeffrey dostane doživotí, anebo bude prohlášen za nesvéprávného blázna. Sestra jednoho ze zavražděných chlapců na reálném videozáznamu ze soudního záznamu působí tak, že na přítomného Dahmera zaútočí. Tímto ale zmínky o pocitech pozůstalých končí a dokumentaristé se jimi dále nezabývají.
Značný prostor naopak minisérie věnuje Dahmerově zastupující advokátce Wendy Patrickus. Právnička se zajímá o jeho motivaci k vraždám a jak se v klíčových momentech cítil. Jeffrey je ve svých výpovědích upřímný a nešetří detaily. Na reálných záznamech mluví o svých činech bez emocí, s chladnou hlavou. Dahmerovu komplikovanou osobnost rozebírají také psychologové a vyšetřovatelé. Na základě jejich odlišných názorů si divák utvoří na vrahovo myšlení vlastní pohled.
Znalce kriminalistiky série neuspokojí
Minisérie místy budí dojem, že se tvůrci snaží Dahmera vyobrazit v lepším světle, než by si vrah a psychopat zasloužil. Vyšetřovatelé často poukazují na jeho silné stránky a obdivují jeho dokonalou schopnost manipulace. Občas se zdá, že Dahmerovy činy zlehčují a jsou jeho charakterem do jisté míry fascinováni. Tvůrci si očividně libují v dramatech a mají sklony bulvarizovat vážná témata. Rozhovory se zabijákem: Jeffrey Dahmer tak zbytečně postrádá zdravý odstup.
Na první pohled je patrné i to, že kameraman neměl pro dokument dostatečné množství materiálu. V každém díle se minimálně třikrát objevuje stejný pohled na Jeffreyho byt. Často se opakuje část videa z Dahmerova dětství, na kterém ho otec vede za ruku. Při výsleších je vrah často jen slyšet, v záběru jsou místo něj roztočené magnetofonové desky. Problém nastává také u hudby. V každém díle několikrát zaznívá stejná melodie při různých pasážích. Vzhledem k minimu hudebních prvků je dokument po zvukové stránce fádní.
Rozhovory se zabijákem: Jeffrey Dahmer jsou díky jednoduchému zpracování ideální pro ty, kteří případ neznají a chtějí se o něm dovědět základní fakta. Lidem s aktivním zájmem o kriminalistiku dokument nepřinese nic nového. Přes velké množství informací nejde dokument příliš do hloubky. I samotné Dahmerově smrti se věnuje minimálně. Neuspokojivá je také část věnována vrahově rodině a soudním řízením. Ačkoli by bylo lepší, kdyby podobné dokumenty vůbec vznikat nemusely, když už si o ně zájem diváků říká, mohly dopadnout autorsky lépe.
Rozhovory se zabijákem
USA, 2022, 3 h 1 min (minutáž 58-62 minut)
Režie: Joe Berlinger
Kamera: Luke Geissbuhler
Hudba: Justin Melland
Hrají: Jeffrey Dahmer
