Roboti připravují lidi o práci, ohroženy jsou hlavně manuální profese
Doba, kdy lidské pracovní síly nahrazují roboti podle všeho nastává. Dokazuje to čím dál častější automatizace výrobních prostředků. Například dělníci v továrnách jsou nahrazováni obrovskými roboty, kteří jsou schopni pracovat efektivněji. „Roboti přebírají takové lidské činnosti, které jsou pro člověka nebezpečné nebo těžko proveditelné. Může jít například o lakovny nebo svařování karosérií v automobilkách,“ vysvětluje Radek Cvingráf, programátor průmyslových robotů. Nahrazování dělníků roboty vnímá jako nejsilnější a nejviditelnější faktor automatizace ve světové společnosti.
Stejného názoru je i programátor robotů Adam Plháček: „V takových případech jde o opakující se činnost, kterou by dělník dělal celý den od rána do večera. Robot to udělá pravděpodobně mnohem rychleji a přesněji,“ vysvětluje. Efektivita však není jediný důvod automatizace. Důležitou roli hraje také pracovní nabídka, která občas pro firmy není dostačující, o dělníky je podle Cvingráfa nouze. „Podle statistik se u nás za loňský rok vyrobilo nejvíce aut v historii. Požadavky jsou čím dál větší a aby výrobci stíhali a byli konkurenceschopní, automatizují své továrny,“ dodává.
Společnost potřebuje člověka
Kromě stále většího počtu robotů v průmyslu se pomalu začíná měnit i situace ve službách. Roboti se dostávají například na pozice číšníků či recepčních. Jde o takzvané humanoidní roboty, tedy stroje, kteří jsou v přímém kontaktu s lidmi. Podniků, které takové služby provozují, není zatím moc, ale už od roku 2010 funguje restaurace s robotickými číšníky například v čínském městě Jinan. „Slyšel jsem také o tom, že mají roboti nahradit sociální pracovníky v domovech důchodců, ale k tomu přistupuji hodně skepticky. Robot může zajistit nějakou obsluhu a hygienu, ale lidé potřebují i společnost člověka,“ říká Cvingráf.
I přes neustálý vývoj technologií jsou profese, kde si Plháček nedovede roboty představit. „Například instalatér je pro mne povolání robotem nenahraditelné. Stroj by musel přijet k zákazníkovi domů, diagnostikovat problém a třeba objednat součástky. Pak je přivést a vše opravit,“ vysvětluje programátor. Podobně vnímá i veškerou techniku ve zdravotnictví. Robota, který má v sobě nesčetné množství informací sloužícího k diagnostice nemocí, vidí jako pouhou pomůcku, ne jako stroj, který má nahradit doktory. „Dokud nebude vynalezena umělá inteligence, roboti budou umět jen to, co je lidé naučí,“ myslí si Cvingráf.
Nový obor, nové pozice
Ani jeden z programátorů nevnímá nahrazování pracovníků roboty jako mínus. Podle Cvingráfa každý nový obor nabízí místa dalším zaměstnancům. „Po nástupu automobilů přišli sice kočí o práci, ale vznikly nové pozice v automobilkách,“ vysvětluje na příkladu z historie Cvingráf a dodává, že sice může chvíli trvat, než se nová místa obsadí, ale rozhodně se jejich počet nezmenšuje. „Masová nezaměstnanost způsobená roboty rozhodně nehrozí, přestože o tom slýchávám. Je to nepochopení technického pokroku. Dříve si nikdo nedovedl představit, že bude existovat chytrý telefon. Když tento přístroj přišel, otevřel obrovský byznys a vytvořilo se mnoho nových pracovních pozic,“ dodává Plháček. Jedním celým novým oborem by tak mohlo být například programování, výroba a obsluha robotů.
Roboti by mohli nahradit lidi u nekreativních těžkých prací, avšak tam, kde je potřeba například talent a improvizace vidí Plháček nenahraditelnost lidské ruky. Přestože existuje robot, který je schopný vařit podle receptu, neuvaří nové jídlo. Zvládne jen to, co mu lidé nadiktovali.
