Rada z praxe: Nepřebíhejte z PR do novinařiny a choďte na pivo
„Když budete umět mluvit, je to velká výhoda. Mýtus o tom, že v rozhlase nemusíte umět psát, je největší blbost, kterou jsem slyšel. Právě proto, že jsou zprávy v rozhlase krátké, musíte umět dobře formulovat myšlenky,“ radí studentům Ondřej Suchan.
G20: Slýcháme taky spoustu blbostí a souhlasíme – bez psaní se novinář neuživí. Slyšíme to ostatně ve škole dnes a denně. Ale přiznejme si: ne každý tomu věří, zejména když se vidí jako budoucí moderátorská hvězda před kamerou.
„V Lidovkách jsme po uzávěrce šli na pivo. V rádiu mi to pravidelné pivo po práci chybí,“ dodává.
G20: Amen. Rádi slyšíme, že bez utužování kolektivu redakce zkrátka fungovat pořádně nemůže. Jdeme příkladem a družíme se v Kotvě každý čtvrtek po poradě. A těch nápadů, co tam padne! (Abychom je s ránem zase zapomněli.)
„V rádiu se o koronaviru snažíme dávat jen opravdu důležité info čtyřikrát denně, nechceme posluchače přehltit a šířit paniku. Pohybujeme se na tenkém ledě,“ upozorňuje.
G20: Proti šíření paniky možná funguje i bod číslo dvě. Tužení kolektivu v restauračním zařízení. Škoda jen, že se neprokázalo, že proti viru nejlépe zabírá alkohol…
„Hlavně nedělejte to, že budete přebíhat z PR do novinařiny, to nefunguje,“ radí Suchan studentům.
G20: Tomu docela ochotně věříme. PR a novinařina se spolu moc nerýmuje. Na druhou stranu se dá obojí učit na stejné škole.
Text vznikl s přispěním Anny Lacinnikové.