Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Protest proti ACTA byl srazem přátel z internetu

Veřejné pochody za nějakou myšlenku nikdy nebyly můj šálek kávy. Mám je spojené s obrázky z televize, kdy pouliční rváči pod rouškou davové anonymity hází dlažební kostky do kordonů těžkooděnců, jako v roce 2000 při zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze. Pozvánka pirátské strany z počátku února na demonstraci proti ACTA, vágně napsané mezinárodní dohodě na ochranu duševního vlastnictví, ale působila mírumilovně.
Rorschach by prý ACTA neschválil. Zdroj: Vlastní

Rorschach by prý ACTA neschválil. Zdroj: J. Jandík

Piráti slibovali workshopy a tematické semináře, seriózní diskusi a pro nováčky-demonstranty také podrobný návod, jak demonstrovat v zimě. Vzbudili ve mně dojem, že se na místě setkám s experty na danou tematiku a že se snad i něco nového naučím. Moc jsem se tedy nerozmýšlel a vyrazil k památníku druhého odboje na Klárov, kde se akce odehrávala.

Po příjezdu jsem byl příjemně překvapen tím, jací lidé dorazili. Žádní rváči, ale slušní lidé, většinou kolem dvaceti let, často ještě měli na zádech batohy ze školy, postávali kolem pódia a poslouchali, co říkají organizátoři. Jen místy z davu vykoukl někdo s černobílou maskou Anonymous a něco souhlasně zakřičel, snad aby vyhecoval dav.

Začal jsem se tedy tlačit dopředu abych si poslechl, s jakými argumenty organizátoři vystupují. „Mluvil sem tady se strážníkem a ten řikal, že až budeme pochodovat, tak na sobě nesmíme mít masky,“ začal nevinně předseda strany Ivan Bartoš. „Ale myslim si, že to stejně bude v pohodě. V nejhoršim se sejdem na lampárně,“ vysvětloval, tentokrát už výsměšným tónem, že některá pravidla je třeba brát s trochu rezervou. Pomyslel jsem si, že tak nemluví lidé, kteří chtějí argumentovat, ale kteří chtějí vypadat takzvaně „cool“.

Navíc, nadávat na policii je mezi mládeží poměrně moderní. Ale to už slovensky mluvící Bartoš pokračoval dál. „Tady mi chlapík píše, že prej nějakejch pár stovek lidí nebude rozhodovat o zbytku národa,“ předčítal davu SMSku od odpůrce. „Nás tady není pár stovek, ale 99 procent!“ zakřičel v odpovědi. Z davu se zvedl mohutný souhlasný hukot.

V tu chvíli jsem přemýšlel, jestli skutečně stojím v demonstraci proti ACTA nebo jestli jsem náhodou nezabloudil na Wall Street. Heslo „Je nás tady 99 procent“ je původně myšlenkou právě amerického hnutí, které kritizuje nerovnoměrné rozdělení bohatství a vykořisťování středních a nízkopříjmových skupin bankéři. Chápu, že boj proti potenciální cenzuře je v zájmu všech. Nepřišlo mi ale, že tato akce je srozumitelná pro všechny. Spíše naopak.

Začal jsem se rozhlížet abych zjistil, kteří lidé nejhlasitěji skandují a mohl si udělat obrázek o účastících. Zdaleka největší „křiklouni“ byli nějací kluci, kteří vylezli na podstavec pomníku druhého odboje, odkud byl nejlepší výhled na pódium. Chtěl jsem si je vyfotit, ale zarazil jsem se. Při bližším pohledu mi došlo, že jim nebude víc než 13 nebo 14 roků. Problesklo mi hlavou, že kdyby je tady rodiče viděli, dva týdny by je nepustili z domova.

Více mě ale zaujaly transparenty, které si přinesli nejzažranější aktivisté. K vidění byly třeba plakáty s takzvanými memy – obličeji vyjadřujícími různé emoce. Ten největší zobrazoval klidný výraz před přijetím ACTA a hned vedle něj naštvaný po přijetí protipirátské dohody. Další zobrazovaly dinosaura filosofa, který na plátně uvažoval: „Co když májové předpovídali přijetí ACTA v roce 2012 a zbytek kalendáře byl jenom cenzurovaný?“ Přišlo mi to vtipné. Ne tak ale starším lidem, kteří procházeli kolem.

Všechny texty totiž byly v angličtině a ne každý je dokázal přeložit. Dalším kamenem úrazu bylo to, že většina transparentů vycházela z humoru, který je sice běžný v poměrně úzké komunitě počítačových šprtů a fanoušků zábavních internetových sítí jako 9gag.com, ale ne tak mezi ostatními lidmi. Ten, kdo se v těchto komunitách nepohybuje pravidelně, téměř neměl šanci pochopit, o čem hesla demonstrantů vypovídala.

To mi potvrdilo i několik starších lidí, odhadem ve věku mezi čtyřiceti až padesáti roky, kteří se přišli ze zvědavosti podívat. Stáli, nevěřícně kroutili hlavou a snažili se v tom mumraji hlav a hlasů najít nějakou myšlenku. Viděli ale jen spoustu mladých lidí, kteří křičí nesrozumitelná hesla, kouří a lezou po pomníku. Odešli ihned, jakmile dav začal na výzvu moderátorů skandovat „Kdo neskáče je pro ACTA.“ V tu chvíli jsem se k odchodu odebral i já.

Jen před zastávkou metra jsem se zastavil u člověka, který měl přes hlavu nataženou punčochu s několika šedými skvrnami a v rukách držel transparent s nápisem „Rorschach by ACTA nepodpořil.“ Narážel na výzkum známého psychologa, který svým pacientům předkládal čtvrtky s šedými skvrnami různých tvarů s tím, aby mu řekli, co v nich vidí. Každý v nich může vidět něco jiného, stejně jako v protipirátské dohodě, proti které se demonstrovalo. Naposledy mi problesklo hlavou, že tento chlapík se tu vyjádřil ze všech nejlépe. A nepotřeboval mikrofon ani symbol památníku druhého odboje za zády. Stačila mu ponožka a lihový fix.


X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.