Předsudky pomalu mizí, Čechům přestávají homosexuálové vadit
Hráč týmu AC Sparta Praha Jakub Jankto není první, kdo se v nemilosrdném fotbalovém prostředí přiznal ke své sexuální orientaci. Ve světě tak již dříve učinili například hvězdní španělští fotbalisté Iker Casillas a Carles Puyol. S coming outem ale přišli až po ukončení kariéry. Pravděpodobně kvůli netoleranci v mužském sportovním prostředí, které je všeobecně známé svou nemilosrdností. Nic zde není zadarmo a o to více se nic neodpouští.
Příznivci jednoho z nejsledovanějších sportů světa se proto diví, proč mladý Spart´an vyšel s pravdou ven ve chvíli, kdy mu to ještě kope. Od mužských sportovců, a fotbalistů především, se očekává, že budou alfa samci. Vydrží se zlomenou nohou kopat do míče nebo odrážet tenisové míčky raketou i s vyhozeným ramenem. Být homosexuálové? Nepředstavitelné!
Homosexualita vadí, lesbické porno nikoliv
Že je sexualita ve sportu stále tabu potvrzují i vyjádření některých fotbalových matadorů. Bývalého československého reprezentanta Ladislava Vízka nenechalo Janktovo přiznání chladným. „Z pohledu na líbající se gaye se mi zvedá žaludek, do přírody to nepasuje,“ reagoval. Za výroky sklidil kritiku, ale i aplaus. Příznivce našel především na sociálních sítích, které jsou obecně známé svou toxicitou. Z tématu, o kterém se v rámci českého fotbalu, ale i sportu obecně příliš nemluví, se rázem stalo jedno z nejprobíranějších. Kde jinde, než na Facebooku. Hrdinové za monitory nabili zbraně a na Janktovu hlavu začali sypat řadu homofobních poznámek. “Představa, jak mají dva gayové sex, je nechutná,” objevuje se kupříkladu v komentářích.
Slova a činy spolu ale mnohdy nekorespondují. Statistiky stránky Pornhub.com za rok 2022 ukazují, že právě stejnopohlavní styk je jeden z nejvyhledávanějších. Češi se podle stejných dat nejraději dívají na dvě ženy. Když sex dvou mužů není v pořádku, proč ten ženský ano? Když homosexuálové nemají povolené sňatky, protože je to údajně nepřirozené, proč není na indexu i tato kategorie porna? Homosexualita jako homosexualita. Tolik otázek, a tak málo odpovědí.
Být homosexuál není nic extra
Většině lidí vadí, že se o homosexualitě mluví jako o něčem ultra speciálním. Přímo láska mezi jedinci stejného pohlaví jim však nevadí. Statistiky vedené v roce 2017 výzkumnou společností Pew Research Center ukazují, že jen podle 22 procent Čechů by homosexualita neměla být akceptovaná. Ač se to někdy nezdá, Češi jsou hodně shovívaví. Hlavně ti mladí. Dříve byla láska mezi dvěma muži nebo ženami považovaná za něco nepřirozeného. Dotyční byli společensky lynčováni, dokonce až do 60. let 20. století. Do tohoto období byla totiž homosexualita v Československu trestná. Dřívější postoje sice poznamenaly velkou část generace našich rodičů a prarodičů, současná doba je však vůči obdobným tématům mnohem otevřenější. Dnes už se nikdo nemusí bát přiznat svou orientaci. Většina lidí to přejde. Maximálně se ozvou omezenci, jak tomu bylo právě u Janktova případu.
Mohlo by se zdát, že jsou Češi národ homofobů. Není ale dobré soudit jen na základě toho, co se objevuje v médiích a především na sociálních sítích. Dle statistik zmíněného think tanku Pew Research Center z roku 2019 by totiž jen 19 procent obyvatel České republiky nechtělo mít za souseda homosexuála. V roce 2003 to ale bylo bezmála 45 procent, což je znatelný posun. Proto bychom se neměli nechat mást omezeným Vízkem a homofobními fanoušky, kteří Janktův coming out komentovali ve veřejném prostoru. Objevila se i řada pozitivních reakcí. Například nejslavnější německý fotbalový klub Bayern Mnichov jeho instagramový příspěvek okomentoval slovy: „Vzdáváme ti respekt a podporu za všechny v naší organizaci.“ Mimo virtuální realitu sklidil na prvním domácím zápase Sparty velký potlesk. “Kuba Jankto, Kuba Jankto,” skandovali po zápase jeho příznivci. Vlna porozumění od reálných lidí je nepochybně více, než hloupé poznámky od neznámých za monitorem.