Poznat favorita prezidentských voleb není lehké, říká politolog Hanáček
Média se věnují všem kandidátům na post hlavy státu stejně, přestože někteří se k volbě ani nemusí dostat. Proč tomu tak je?
Problém vidím v tom, že média neví, jak k této situaci přistupovat, protože s tím nemají dřívější zkušenost.Snaží vyvarovat chybám, a proto mají tendenci referovat o všem možném významném i nevýznamném, co se první přímé volby prezidenta týká.
Využil někdo této nezkušenosti ve svůj prospěch?
Ano. Využily toho hlavně lehce kontroverzní osobnosti typu Vladimíra Franze či Kláry Samkové, o které se tak média začala více zajímat, přestože se v preferencích nijak neliší od ostatních outsiderů, kteří však nejsou ničím zajímaví.
Když se však dají poznat outsideři, měli by se snad rozpoznat i favorité, ne?
To je těžké, nebot´ nelze usuzovat z dřívějších výsledků, protože je to první zkušenost.
Šlo by se ale poučit od zemí, kde tato volba už funguje?
Záleží na tom, jaké volební systémy se používají v ostatních zemích. Každá to má jiné. V některých je to většinový systém dvoukolový, v jiných jednokolový, kdy vítěz bere vše. Nebo zda se volí ještě nějakým jiným většinovým systémem.
Dá se poznat favorit podle podpory politických stran?
Ne, protože tato podpora nehraje klíčovou roli.
Když však přihlédneme k dlouhodobé nevoli k vládní politice, nemůže osobám, které jsou navrženy pravicovými stranami taková podpora uškodit?
Neobliba vládních stran je asi jediný faktor, kde se z hlediska podpory kandidátů stranická příslušnost projevuje. Na druhou stranu, když se podíváte na zástupce největší opoziční strany Jiřího Dienstbiera, tak ten významně zaostává za oběma nejsilnějšími zájemci o Hrad Janem Fischerem a Milošem Zemanem.
Projeví se v podpoře koministického zástupce posílení KSČM v krajských volbách?
Komunistická strana má poměrně disciplinované voliče, ale neměli bychom to otrocky vnímat tak, že všichni, kdo volili komunisty v krajských volbách dají hlas komunistickému kandidátovi i v této volbě. Je jasné, že tato strana teď dostala mnoho takzvaných protestních hlasů a hlasovali pro ni lidé, kteří se identifikovali s jejím konkrétním programem. Navíc byla nízká volební účast.
Mají spíše výhodu lidé, kteří již získali pro svou kandidaturu 50 tisíc podpisů?
Ty podpisy nehrají až takovou roli. Kdyby ČSSD pojala Miloše Zemana jako svého kandidáta, tak by to nic neměnilo na tom, že má Zeman takovou podporu.
Mohou průzkumy rozpoznat favorita?
Průzkumy nejsou dostatečně vypovídající.
Proč, když na prvních příčkách se objevují stále stejná jména?
Protože úplně nevíte, kam se posune podpora z průzkumů těch kandidátů, kteří vstupují do volby jen potenciálně. Typickou ukázkou je Jan Švejnar. Ten měl v průzkumech podporu okolo 12 %, ačkoli bylo jasné, že kandidovat nebude. Kvůli tomu nevíte, kteří kandidáti posílí. Může posílit i kandidát, který se do té doby jevil jako slabý.
V posledním výzkumu už ale Švejnar nefiguroval.
V něm lehce posílil Karel Schwarzenberg a naopak nepříliš posílil Jiří Dienstbier, u něhož se očekávalo, že získá potencionální voliče Jana Švejnara.
Jak bude vypadat pořadí, až bude zcela jasné, kteří lidé se prezidentských voleb účastní?
Pravděpodobně to bude vypadat tak, že první pozici si udrží Fischer. Druhou pozici bude mít zástupce z levé části politického spektra. Buď Zeman či případně někdo jiný, záleží na tom, který kandidát nejvíce posílí či naopak neposílí.
