Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Poštovní schránky slaví 200 let. Jejich budoucnost určí ti, kteří zůstanou věrní posílání dopisů

I když se počet poštovních schránek v Česku za posledních patnáct let snížil o více než deset tisíc, stále jsou lidé, kteří nedají na tradiční korespondenci dopustit. Za 200 let existence prošly poštovní schránky mnohými změnami. Jedno však pro studenty preferující posílání dopisů zůstalo stejné - jejich kouzlo a atmosféra.

Již dvě stě let lze vhodit psaní do poštovní schránky. Studentka Monika Návratová (21) píše dopisy svým kamarádům pravidelně už od svých šestnácti let. „Dopisy pro mě mají atmosféru, své kouzlo, jsou od srdce a člověk si dvakrát rozmyslí, než něco zaznamená. Celkově miluji retro, takže je dokonce píšu na svém milovaném psacím stroji.Vždycky si uvařím čaj, pustím Beatles na gramofonu, sednu ke stroji a tvořím,“ popisuje. Většinou si dopisuje s kamarády z ciziny, ale také se svou maminkou, která žije 170 km od Brna, kde Návratová studuje.

Počet poštovních schránek v České republice se každým rokem zmenšuje. Aktuálně můžou zákazníci České pošty vhodit svůj dopis do jedné z 21 324 schránek. V roce 1984 přitom pošta evidovala dokonce 36 628 poštovních schránek na území Československa. „Je to podobné jako s telefonními budkami, ty také pomalu mizely a dnes jsou spíše raritou. I když já doufám, že to s poštovními schránkami tak rychlé nebude,“ říká Jan Kramář, vedoucí Oddělení dějin pošty a telekomunikací Poštovního muzea v Praze. Jestli schránky jednou vymizí, popřípadě za jak dlouho, podle Kramáře nelze prozatím odhadnout.

Papír versus sociální sítě

Podle Moniky Návratové se dopis nevyrovná žádnému jinému komunikačnímu prostředku. „Vím, máme v dnešní době plno jiných možností, přes které se můžeme dorozumívat – zdarma a v reálném čase. I já používám Facebook a telefon, ale jde o tu radost spojenou například s rozlepováním obálky či nalezení dopisu ve schránce,“ myslí si Návratová. Poštovní schránka, stejně jako dopisní papír, je tak pro ni nezbytností.

První schránka se objevila na území Rakouska-Uherska v roce 1817 a byla celá ze dřeva. Její podoba se na českém území měnila s každým politickým systémem. Za Rakouska-Uherska byla podle státních barev žluto-černá, za dobu Československa modrá s národní trikolorou. Rakouský orel byl vyměněn za dvouocasého lva. Schránka se během času přizpůsobila také tvarově a velikostně. Například ve Velké Británii mají poštovní schránky velkou tradici, jejich vzhled se ale téměř nezměnil. I díky této české rozmanitosti připravilo Poštovní muzeum v Praze výstavu s názvem 200 let poštovní schránky, kde jsou její nejrůznější typy vystaveny.

Letecké či potrubní doručování

Historicky se dopisy posílaly také pomocí potrubí, které bylo rozmístěno téměř po celém území Prahy. „Potrubní pošta se využívala především pro expresní zásilky. Hlavními institucemi, které tuto službu využívaly, byly například Český rozhlas, Pražský hrad nebo Česká tisková kancelář, jelikož u nich šlo především o rychlost dodání informace,“ vysvětluje Kramář.

Poštovní schránky během 1. světové války nahradila letecká pošta. Ta se využívala v oblastech, které byly obléhány a nebyla tedy jiná možnost, než dopravit veškeré zásilky letadlem. V dnešní době je možností, jak poslat obyčejnou zprávu nespočet, a proto mizí i poštovní schránky. Jejich budoucnost tak záleží pouze na zákaznících, kteří služby budou či nebudou využívat. „Rozhodně nemám v plánu s tím přestávat, právě naopak. Budu psát, dokud bude komu a dokud budou fungovat poštovní schránky,“ doplňuje Návratová.


Klára Dedková
Klára Dedková
Jsem studentkou druhého ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky se zaměřením na autorskou žurnalistiku. Pocházím z Mariánských Lázní, ráda čtu, chodím na koncerty a s velkou pravděpodobností mě potkáte v pražských kavárnách nebo na politických debatách. V Generaci 20 přispívám do zahraniční rubriky.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.