Posezení v hospodě skončilo. Otevírací dobu do osmi využívali lidé do poslední minuty
Velké hodiny nad výčepem v jedné kroměřížské hospodě ukazují něco před šestou večer. Jindy by mělo osazenstvo ještě celý večer před sebou, dnes do uzavření podniku zbývají už jen dvě hodiny. Zaměstnanci vypadají, že se nemohou dočkat konce směny, vtipkují spolu za barem a pár desítek minut před koncem utírají stoly a nenápadně lidem dávají najevo, aby odešli. Ti si však z nepatrných náznaků nic nedělají a objednávají si další rundu. „My si dáme všichni ještě jedno,“ křikne muž od stolu štamgastů. Většina z nich drží v ruce ještě poloplný půllitr.
Hosté nadále působí uvolněně a nevypadá to, že by je brzká zavírací doba nějak omezovala. Nespěchají, dopřávají si i večeři, smějí se s přáteli a nejde na nich poznat, že by je koronavirová pandemie nějak znepokojovala.
Roušku nemá nikdo
Přestože pomalu začíná víkend, zůstává v podniku hodně volných židlí. Na stolech neleží ani rezervace, které jsou kvůli rozestupům nutné. Mladý číšník, který mi donáší pivo, se ptá: „To budete pít přes tu roušku?“ Došlo mi, že ji v hospodě mám nasazenou jako jediná. „Mně se jednou stalo, že jsem začal jíst s rouškou přes pusu. Tak ať se vám nepřihodí to samé,“ říká a odbíhá pro prázdné sklenice.
Najedou přichází pětičlenná skupinka mladých lidí, jenže mají smůlu. K jednomu stolu si sednou maximálně čtyři, jeden musí přes uličku. Vládní nařízení zkouší obejít a přichází si k našemu stolu pro židli. Číšník ho ale hned zaregistruje a žádá ho, ať si sedne jinam. Lidé na muže hází chápavé obličeje. „Jsou to kraviny prostě,“ říká mladík s pohrdavým hlasem a židli vrací.
Ministr zdravotnictví není populární
Starší zákazníci tou dobou už popíjejí, protože přišli rovnou z práce, aby si do osmé večer stihli dát pár piv. „V pondělí půjdeme taky. Musíme toho využít. Kdo ví, jestli sem do Vánoc ještě zajdeme,“ říká muž svým kolegyním u jednoho stolu. Měl vlastně pravdu, během pěti dnů došlo k úplnému zavření a na točené si zákazník, minimálně do dokonce října, dojde jen k výdejnímu okénku.
Za pět osm se skupina štamgastů přesouvá a zklamaně pokračuje k venkovním stolům. Ozývá se za nimi hlas číšnice: „Já jsem to nevymyslela,“ a připojila hanlivé označení na adresu ministra zdravotnictví Romana Prymuly (56). Pár zbylých lidí se začne smát, přitom dopíjejí své půllitry a vzhledem ke všem vládním nařízením odcházejí.