Plavání je pro mě svoboda pohybu, říká vozíčkářka
V současné době mají vozíčkáři podobné příležitosti jako zdraví lidé. Alespoň tak popisuje svůj život tělesně postižená Dominika Míčková (20). „Rozdíly mezi mnou a zdravým člověkem už nejsou tak velké,“ říká. Sama měla možnost absolvovat běžné gymnázium v Brně díky bezbariérovému přístupu.
Nyní se připravuje na přijímačky na Fakultu tělesné výchovy a sportu v Praze, obor Aplikovaná tělesná výchova a sport pro osoby se specifickými potřebami. „Studium je zaměřeno například na sport handicapovaných lidí nebo těhotných žen, tudíž jsou i uzpůsobené talentové přijímací zkoušky pro tělesně postižené,“ říká Míčková.
Zatímco zdravý uchazeč musí na přijímačkách uběhnout 1000 metrů za určený čas, vozíčkář tu samou vzdálenost musí ujet na vozíku, i když v jiném časovém rozmezí. „Během výuky pak samozřejmě nebudu schopna některé cviky absolvovat, ale můžu se domluvit s profesorem na nějaké kompenzaci,“ sděluje Míčková podle zkušeností svého staršího handicapovaného kamaráda, který na FTVS studuje.
Ve vodě nejsou bariéry
Míčková by jednoho dne chtěla pracovat s tělesně postiženými, nejlépe jako trenérka plavání. Už od deseti let se mu věnuje, v současné době za sportovní klub SK Kontakt Brno reprezentuje Českou republiku v mezinárodních soutěžích. Na světových hrách juniorů IWAS získala minulý rok čtyři zlaté medaile.
Na plavání baví Míčkovou hlavně svoboda pohybu. „Ve vodě nejsou žádné bariéry,“ říká. Častý trénink jí pomáhá především v udržování fyzičky. Vzhledem k tomu, že ke všem činnostem musí používat jenom ruce, je pro ni tělesná zdatnost enormně důležitá. „Hlavní pro mě ale je, že jsem s kamarády a navazuji nové kontakty,“ popisuje Míčková. Je ráda ve společnosti, s předsudky už se téměř nesetkává.
Sama mezi chováním zdravých a handicapovaných velké rozdíly nevnímá. „Je jedno, zda je člověk postižený nebo zdravý, důležité je to, co má v hlavě,“ tvrdí Míčková. Někteří vozíčkáři se například na ulici dají do řeči jen proto, že mají stejné postižení, ona to ale nedělá. „Bavím se s lidmi, se kterými si rozumím. Nezaobírám se tím, zda má člověk handicap či ne,“ dodává.