Pamlsková vyhláška má děti naučit jíst zdravě, zatím ale ruinuje především školní bufety
Stavit se o přestávce ve školním bufetu pro čokoládu nebo bagetu už pro žáky základních škol od 1. ledna není možné. Začala totiž platit takzvaná pamlsková vyhláška. Kritéria nové vyhlášky jsou však velmi přísná a sortiment ve školních stáncích se musel od základu změnit. „Z původně prodávaných nápojů nezbylo nic, kromě vody,“ říká Renata Zelerová (35), která provozuje školní bufet v jedné ze základních škol na Praze 4. Musela proto nakoupit potraviny nové, jako například celozrnné tyčinky nebo müsli.
Ve vyhlášce je totiž uvedeno, že například ovocné a zeleninové šťávy, nektary a vody nesmí mít přidaný cukr, za který se považuje i med nebo melasa, v obložených pekařských výrobcích, jako jsou bagety a housky, může být maximálně jeden gram soli na 100 gramů výrobku a normám nevyhovuje ani většina jogurtů. Vyhláška chce těmito kroky měnit stravovací návyky dětí k lepšímu.
Děti si koupí sladkosti jinde
Že se tyto návyky ale opravdu k lepšímu změní, si Zelerová nemyslí: „Obávám se, že touto vyhláškou budou děti jen vyhnány ze školních bufetů k nejbližšímu prodejci potravin, který jim bez problému prodá slané chipsy, energetické nápoje nebo třeba coca colu,“ říká a dodává, že už před pamlskovou vyhláškou si děti tyto potraviny a nápoje v bufetu koupit nemohly z důvodu vysokého podílu soli, cukru či kofeinu. Vyhlášku nesplňuje ani například Mléko do škol, které se prodávalo v automatech či sušenky Bebe.
Nově daná pravidla pro školní bufety jsou také mnohem přísnější, než pravidla pro školní jídelny. Vedoucí školních jídelen musí dodržovat skladbu jídel podle takzvaného spotřebního koše. Ten přesně stanoví poměry luštěnin, zeleniny, masa nebo třeba cukru a soli, ze kterých je sestavován jídelníček. „Je paradox, že naše škola má několik ocenění za dodržování správné skladby jídel pro děti a přitom i v jídelně dostávají třeba sladký moučník,“ konstatuje Zelerová a dodává, že jí proto tak přísné nařízení v bufetu přijde zbytečné.
Názor jako Zelerová zastávají i mnozí rodiče. Jedním z nich je matka desetiletého syna Alena Plánková (35): „S manželem si myslíme, že ke zdravé stravě mají vést děti především jejich rodiče a tato vyhláška nic neřeší. Dávám svému dítěti každý den zdravou svačinu, sladkosti jen výjimečně,“ tvrdí a pozastavuje se nad faktem, že některé matky dávají svým dětem peníze, aby si svačinu obstaraly samy.
Bufety pomalu mizí
Na mnoha školách bufety mizí, nebo jejich provozovatelé o zavření uvažují. Je tomu tak například v Moravskoslezském kraji. „Nájemce tady provozuje bufet přes deset let. Když jsem mu ale předložil přísné požadavky ministerstva, rozhodl se zavřít, že se prodej nevyplatí,“ popsal pro server iDNES ředitel opavské základní školy Otická Jiří Kupčík.
Znatelně klesly také tržby. Zelerovou podle jejích slov v bufetu drží pouze to, že ji práce ještě stále baví: „Vydělám si nyní jen na nájem bufetu a doufám, že si povolaní brzy uvědomí, že touto velmi přísnou vyhláškou děti ke zdravé stravě stejně nedostanou.“ Vybrat sortiment do bufetu je podle ní velmi těžké, protože je člověk v neustálé nejistotě, zda něco nepřehlédl a splňuje povolené limity.
Sankce budou časem
Za porušení vyhlášky zatím školám žádné sankce nehrozí. Prodávané potraviny v bufetech a automatech kontrolované přesto budou. Kontroloři budou na místě vysvětlovat, které konkrétní potraviny a z jakého důvodu jsou zakázané a také navrhovat případná alternativní řešení. Do pěti měsíců však mají hrozit i peněžní pokuty.