Ochránce práv zemřel – Česko přišlo o další osobnost
Zdroj: iDNES.cz
Otakar Motejl se narodil v právnické rodině (otec i dědeček působili jako advokáti), takže měl tedy téměř předurčenou cestu k práci v justici. I přes špatný kádrový profil dokázal vystudovat Právnickou fakultu v Praze. V roce 1968 byl zvolen Národním shromážděním jako soudce Nejvyššího soudu se zvláštním posláním – rozhodoval ve věcech soudních rehabilitací. Už zde tedy pomáhal léčit bolest lidí nespravedlivě souzených v období 50. let.
Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a následné normalizaci byl Motejl v roce 1970 z Nejvyššího soudu odejit. Poté se živil jako advokát.
Obhajoval především v politických trestních věcech řadu disidentů, stoupence neoficiální kultury a aktivisty nezávislého hnutí, mimo jiné. V.Škutinu, P.Tigrida, J.Kořána, J.Lederera, J.Rumla, členy skupiny Plastic People nebo členy Hnutí revoluční mládeže.
Touha pomoci spravedlnosti na světlo světa jej dovedla až do polistopadové funkce vyšetřovatele událostí ze 17. listopadu. Ihned po tom, co se vlády ujala demokraticky zvolená vláda a prezident, byl Otakar Motejl ustanoven předsedou Nejvyššího soudu ČSFR. Tuto funkci neopustil (při dělení republiky převzal funkci předsedy Nejvyššího soudu ČR) až do roku 1998. V červenci 1998 byl Otakar Motejl jmenován ministrem spravedlnosti v Zemanově vládě. Neměl lehkou pozici, nebot´ byl jediným nestraníkem kabinetu a vytkl si velký úkol: uskutečnit rozsáhlou reformu soudnictví a zrychlit fungování soudů.
Ve vládě ale nevydržel dlouho. Už v lednu 2000 na něj vězni podali trestní oznámení kvůli přeplněnosti věznic, které nesplňují zákonem dané normy. O půl roku později sněmovnou neprošly jeho klíčové návrhy na reformu justice a Motejl se rozhodl z ministerstva odejít. Na tiskové konferenci 2. října tento krok oficiálně oznámil a ke svému rozhodnutí uvedl, že velké množství elánu a „konstrukce“, s níž do vlády před dvěma roky vstupoval, „zůstala nehotova“. Byl jedním z mála politiků, kteří měli tu odvahu při nesplnění svých cílů hned odejít.
V prosinci byl na návrh ČSSD poslanci jmenován na novou funkci ombudsmana – veřejného ochránce práv.
Během funkčního období vybudoval z institutu veřejného ochránce práv velmi prestižní organizaci, kam se lidé houfně obraceli v případě problémů a to jakýchkoliv. Úřad řešil tisíce podnětů ročně a trpělivě vysvětloval některým stěžovatelům, že jejich problémy nemá v působnosti a odesílal je jinam, kde pomoc získali. I tímto vstřícným gestem byl ředitel této instituce Otakar Motejl mezi lidmi velmi populární, a několikrát byl uvažovaný jako kandidát na prezidenta. Nikdy se ale před zákonodárce s kandidaturou nepostavil.
Otakar Motejl byl významná osobnost, a pro český národ je jeho odchod podobnou tragédií jako nedávná smrt emeritního soudce Ústavního soudu Vojtěcha Cepla.
Čest jejich památce.