Neziskovky jako veřejný nepřítel? Bez nich by se v Česku zhroutily sociální služby
Část veřejnost i někteří politici neziskovkám příliš nevěří. Proč by tedy podle vás měl stát neziskové organizace podporovat a dávat jim peníze?
Mediální obraz neziskovek je poněkud hystericky vyhrocený právě kvůli některým výrokům politikům a kvůli nevědomosti lidí. Osobně neznám neziskovku, která by jen tak, bez jakýchkoli podmínek a povinností, dostávala peníze. Když se podíváme na statistiky a na strukturu financování neziskovek, snadno zjistíme, že nejpodporovanější jsou různé sportovní svazy a kluby. Největší část peněz putuje právě tam.
Trnem v oku ale bývají osobní a provozní náklady neziskovek. Lidé si myslí, že se v těchto organizacích má pracovat zadarmo.
To je hodně zkreslená představa. Zkusme se na neziskovky podívat jinak. Jsou to také organizace o 20 – 30 lidech, které někdo manažersky řídí podobně jako ve firmě. Řídíte lidi, projekty, peníze. Rozdíl je v tom, že cílem takové organizace není zisk, ale naplnění poslání – tedy uspokojování potřeb cílové skupiny.Navíc neziskovky často suplují práci státu tam, kde ji nezvládá nebo nedělá. Bez neziskovek by se zhroutila celá řada sociálních služeb. Pro stát je výhodné s neziskovkami spolupracovat. Formou dotací nakupuje služby pro občany za zvýhodněnou cenu. Stát navíc hradí jen část ceny, organizace další finance musejí získávat jinde, například od soukromých dárců.
Vy jste zkušená fundraiserka. Co když finance hledají třeba studenti na nějaké jednorázové aktivity, jako třeba tady na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP) na studentský festival Všemi směry. Dají se na takovou akci sehnat peníze?
Záleží hodně na částce, která je potřeba. Důležitá je i podpora školy. Získané finance by ale měly být oddělené od rozpočtu školy. Existují dotační programy zaměřené na mladé lidi, na nové nápady, komunitní projekty. Studenti mediální školy jsou navíc ve výhodě. Uměj natočit videa, fotit, učí se PR i marketing. Doporučila bych jim také vyzkoušet crowdfunding.
Tedy s žádostí o podporu oslovit „dav“. Širokou veřejnost obvykle přes internetovou sbírku.
Ano, na českém trhu je nejznámější Hithit. Ale crowdfunding je zároveň i marketingová kampaň, je chyba myslet si, že si jen sednu, něco zveřejním online a získám peníze. U crowdfundingu je výhoda, že nemusí být vyhlášená veřejná sbírka a může ji zveřejnit i soukromá osoba. Pravidla jsou poměrně široká. Jde o to připravit kreativní kampaň, natočit video a vymyslet zajímavé ceny pro podporovatele. Může to být leccos, od fota s věnováním známé osobnosti, po nějaký kurz. Jako u každé marketingové kampaně musíte přemýšlet nad cílovou skupinou. Důvodem, proč lidé podpoří kampaň na Hithitu není jen odměna, ale i to, že se projekt nebo nápad líbí. Příběh prodává, dárce musíte nadchnout.
Když mám nápad, jak dlouhá je podle vaší zkušenosti cesta od něj až k realizaci – třeba právě díky dárcovským penězům?
To je různé. Jedna věc je teorie a druhá věc je energie a nadšení. Řada zajímavých projektů vznikla právě jen z nadšení a energie lidí, kteří za nápadem stojí. S tím souvisí čas a také potřebné štěstí. Ale jen na tom se také stavět nedá, musíte mít plán, o Musíte vědět, co chcete, co potřebujete, ale i co můžete nabídnout. Motivací pro protistranu může být ledacos – někomu stačí pocit, že pomůže dobré věci a bude se cítit užitečný, jiný je rád, že se sám něco zajímavého dozví, že se dostane do nového prostředí. S dárci se budujete vztah postupně. Ale rozhodně platí, že kdo nic nezkusí, ten nic nezkazí.
Autor: Monika Jindrová
Článek vznikl ve spolupráci VOŠP a AVPO ČR.