Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Neměla jsem tušení, do jak velké vody se dobrovolně vrhám, vzpomíná na grantové řízení studentka

Pokusit se získat pro školní projekt desítky tisíc korun a uspět. Přesně to se povedlo devatenáctileté studentce Zuzaně Lipowské, která dostala grant od Moravskoslezského kraje na školní workshop a aktivity spojené s časopisem Ámos. Ten tvoří studenti z třineckého gymnázia. Zajistit peníze však nebylo nic jednoduchého. Lipowská musela celý projekt vymýšlet sama a ten pak obhájit před komisí.

Jak jste přišla na nápad zažádat o grant pro školní časopis?
Nemůžu říct, že bych na to přišla sama. Můj učitel chemie, pan Navrátík, je velký nadšenec do všelijakých projektů a hodně o takových věcech ví. A tak mi na začátku letošního školního roku nabídl ucházet se o grant na projekt související s naším školním časopisem Ámos. Tyto granty poskytuje Moravskoslezský kraj. Mohla jsem žádat o částku až 40 000 Kč. Nejdřív jsem ale dost váhala.

Proč?
V redakci už tento rok nepůsobím. Jsem v posledním ročníku a časopis je časově náročný. Mám před sebou maturitu a přijímačky na vysokou školu. Nakonec jsem ale, nejen po přesvědčivých argumentech pana učitele, který tvrdil, že jsem dobrá v grafice, přikývla. Podle jeho slov si mě vybral, protože jsem se v loňském roce podílela na znovuzrození časopisu Ámos. Nechala jsem se zlákat tou vzrušující výzvou. Neměla jsem ale sebemenší tušení, do jak velké vody se dobrovolně a bez plaveckého kruhu vrhám.

Co tím konkrétně máte na mysli?
Jakmile jsme se s panem učitelem dohodli a já přikývla na realizaci projektu, vypadlo z něj, že musím do dvou dnů vyplnit a odeslat několikastránkový formulář do výběrového řízení. Musela jsem v něm zodpovědět několik pro mě obtížných otázek. Například podrobně popsat celý projekt a dodat rozepsaný rozpočet. To byl pro mě první šok. Neměla jsem ještě promyšlený celý plán projektu, všechno jsem vymýšlela za pochodu. Pár dní po odeslání formuláře mi Navrátík oznámil, že už další týden jdu obhajovat před komisi. To ve mně zatrnulo znovu, ale učitel mě uklidňoval, že ta obhajoba není žádná vážná věc: „Prostě si se čtyřmi milými lidmi popovídáte nad hrnkem kávy,“ tvrdil mi. Hodně jsem spoléhala na to, že mi se vším pomůže. Myslím ale, že on zase spoléhal na to, že to celé zvládnu sama.

A bylo to tedy povídání s milými lidmi nad hrnkem kávy?
Ne. Vůbec to nebylo tak idylické, jak mi to vykreslil můj učitel. Porotců bylo snad deset, ale přesný počet jsem nezjistila, protože se mi při vstupu do konferenčního sálu, kde obhajoba probíhala, udělalo tak mdlo, že jsem měla mžitky před očima. Viděla jsem jen několik notebooků a pár vážných tváří, které mě pozorovaly a čekaly na to, co jim předvedu. Když zpětně vzpomínám na svou ,,slavnou“ obhajobu, je mi z toho zle. Nedokázala jsem ze sebe dostat kloudnou větu. Nakonec jsem něco vypotila, ale vůbec se to neshodovalo s mou předpřipravenou řečí.

Ale grant jste obhájila.
Nakonec ano. Když jsem skončila s obhajobou, komise mi oznámila, že vyrozumění přijde e-mailem. Zdrcená a s pocitem, že jsem projekt hůř odprezentovat nemohla, jsem odešla domů. Naštěstí to ale dopadlo dobře, přiklepli mi grant v hodnotě 33 400 Kč. Z dalších tří návrhů prošel spolu s tím mým ještě jeden.

Co všechno tedy bude náplní projektu?
Hlavní osou bude víkendový workshop pro současnou redakci Ámose. V týmu bude několik lidí, jak z řad studentů, tak i profesionálů, kteří se podělí o své znalosti. Jeden pedagogický dozor, grafik a možná někdo z oboru žurnalistiky. O tom se ale ještě jedná. Chceme se pokusit ukázat a naučit děti, jak správně dělat časopis, grafiku a psát. Jako další bod financovaného projektu budou aktivity ve formě přednášek nejen pro další redakce školních časopisů v Třinci, ale také pro Klub seniorů, kde naše gymnázium často působí.

Jak konkrétně?
Studenti tam třeba představují své projekty nebo přednáší o různých aktuálních tématech. A pokud se budou přednášky líbit, mám v plánu uspořádat další víkendový workshop pro děti ze základních škol v okolí Třince, které by měly zájem se dozvědět o činnosti ve školním časopisu něco víc.

Už víte, jakým směrem se bude vaše další vzdělání ubírat?
Chtěla bych studovat pedagogiku, ačkoliv mě všichni ve škole i v blízkém okolí přesvědčují, abych šla na grafiku nebo žurnalistiku. Tvrdí, že mám talent. Já ale vidím své životní poslání v profesi učitelky na prvním stupni. Myslím si, že v budoucí práci budu moct využít zkušenosti, které jsem získala díky možnosti organizovat tak velký projekt, jako byl tento grant z Moravskoslezského kraje.


Kateřina Klabzubová
Kateřina Klabzubová
Mým největším koníčkem je muzika, film a divadlo. Dále ráda cestuji do zahraničí, ale také po České republice. Hodně čtu a ve volných chvílích fotím. Novinařina mě láká, protože se chci neustále dovídat nové a zajímavé věci. V Generaci20 působím první semestr.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.