Nejsme opilci ani vrazi zvířat, brání se myslivci. A chystají se napravit si pošramocenou pověst
Radonickou krajinou se rozezněl lesní roh a myslivci zahájili střelbu. Divoké kachny padají k zemi jedna za druhou. Období podzimních mysliveckých honů je v plném proudu. „V Radonicích, kde dělám hospodáře, se bez konfliktů mezi veřejností a myslivci neobejde jediný hon,“ přiznává myslivec a člen Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Martin Horálek.
Honitba v Radonicích se nachází blízko obytných domů. A místní na myslivce pokaždé volají policii. „Lidé se často mylně domnívají, že nemáme k akci povolení. To ale není pravda. Každý hon oznamujeme na obecní úřad, kde si mohou datum konání zjistit. Dokonce jsme je začali na konání nadcházející události upozorňovat i rozhlasem,“ říká Horálek, který se často setkává s lidmi, kteří mají myslivce jen za opilce a vrahy zvířat. Lidé z Radonic už ale často nevědí, že pokud by se každoročně neregulovaly stavy zvěře, vznikaly by tím zásadní škody na zemědělských a lesních porostech.
Pivo až po honu
Na Facebooku dokonce existuje stránka, která se jmenuje Myslivci musí být šílení. V té lidé sdílí články, kde se píše o případech, kdy myslivci postřelí civilistu nebo svého kolegu. Poslední taková nehoda se stala na Táborsku 19. září letošního roku, kdy myslivec postřelil svého kolegu v kukuřici při honu na prasata. Pod příspěvky se často objevují komentáře: „Myslivci jsou staří opilci,“ nebo „Jsou nezodpovědní a vůbec se neumí starat o bezpečnost.“
Taková nařknutí nejsou podle mysliveckého hospodáře z Olbramovic Václava Macháčka oprávněná. „Zákaz požívání alkoholu na honu je dán zákonem a na jeho dodržování dohlíží policie. Hlídám si to i já jako hospodář. Pokud bych někoho načapal, že pije před honem, okamžitě bych ho vyloučil,“ říká Macháček. A pracuje se podle něj i na zlepšení bezpečnosti. Standardem jsou dnes reflexní vesty a pásky na klobouku. Před každým honem se také povinně opakují pravidla bezpečnosti.
Bráníme střetům se zvěří
Horálek se domnívá, že by se pověst myslivců zlepšila, kdyby lépe spolupracovali s médii a sdělovali jim více o tom, jak to v myslivosti chodí. „Měli bychom lidem ukazovat, že se o bezpečnost staráme a že náš koníček není pouze o zabíjení zvířat. Máme třeba myslivecké brigády, které pořádáme ve svém volném čase. Při těch například umíst´ujeme pachové ohradníky, abychom zamezili střetům vozidel se zvěří,“ popisuje Horálek.
Zlepšit informovanost veřejnosti se snaží i Českomoravská myslivecká jednota. Ta najala v červu letošního roku specialistku na vztahy s veřejností Martinu Novotnou. Jejím úkolem je aktivně komunikovat s médii a napravit tak myslivcům jejich pošramocenou reputaci.
