Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Naučila jsem se žít bez prsou, říká dívka po rakovině. Nemoc se nevyhýbá ani mladým

Nikola Samková onemocněla rakovinou prsu před osmi roky, když jí bylo 23 let. Přežila a teď pomáhá pacientkám s podobnou diagnózou. Hlavní je podle ní nepodcenit samovyšetření každý měsíc. Zvlášť u mladých žen totiž karcinom prsu bývá velmi agresivní. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky onemocní karcinomem prsu každoročně v České republice přibližně 500 žen do 40 let věku z celkového počtu bezmála sedmi tisíc nových nemocných.

Nikola pravidelně běhala a studovala vysokou školu. Na den, kdy si v prsu objevila bulku, nikdy nezapomene. Vyrazila běhat na svoji obvyklou trasu, a asi v polovině ji přepadla velká únava. Vrátila se domů, vyčerpaná si lehla na postel a najednou ucítila píchnutí v prsu. Sáhla si tam a nahmatala velkou bulku. „Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo být něco špatného, hlavou mi proběhlo, že je to asi nějaký zánět,“ popisuje své první pocity. Po pár dnech zašla do Mammacentra a následné vyšetření prokázalo velmi agresivní karcinom prsu.

Pro Nikolu tím začal roční kolotoč léčby. Před nástupem na chemoterapii si pro sebe sepsala vše, co by ještě chtěla v životě zažít. Na pomyslný vrchol umístila přání běžet maraton, o čemž snila už od dětství. „Běhání je můj život a chtěla jsem zažít tu atmosféru velkého závodu na vlastní kůži,“ vzpomíná Samková s tím, že v tu dobu nevěřila, že by si někdy tento sen mohla splnit.

Klíčové rozhodnutí

Doktoři Samkové doporučili, vzhledem k agresivitě nádoru a možnosti návratu nemoci, aby si nechala odstranit obě prsa. „Bylo to pro mě opravdu těžké. Je to velký zásah do psychiky každé ženy. Nakonec jsem řekla ano, chci odstranit obě prsa,“ říká Samková. Podstoupila oboustrannou mastektomii a hlavně díky partnerovi, který stál po jejím boku, se s tím dokázala smířit. 

Dnes je přesvědčená, že to bylo správné rozhodnutí a že udělala v tomto případě maximum pro své zdraví. „Naučila jsem se žít bez prsou. Pochopila jsem, že žena může být krásná i s jizvami,“ říká s úsměvem Samková. Ta teprve loni využila možnosti, které nabízí zdravotní pojišťovna, a nechala si udělat plastiku prsou. Na první pohled tak už nikdo nepozná, jakou nemoc prodělala.


Svůj boj s rakovinou Samková nakonec vyhrála. Zdroj: Helena Szmigielová

Rakovina prsu je v České republice nejčastější nádorové onemocnění u žen. Riziko výskytu se zvyšuje s přibývajícím věkem. Každoročně ale onemocní okolo pěti set žen do 40 let, u kterých bývají nádory velmi agresivní a často nereagují na léčbu. Navíc žena, a mnohdy ani lékař, v počátcích nevěří, že by se v mladém věku mohlo už jednat o rakovinu. „Většinou ženy zamíří nejprve ke svému gynekologovi. Ten se ve své praxi často setkává s nálezy v prsech mladých žen a většinou jde o cysty, hormonální uzly nebo fibroadenomy. Je těžké pojmenovat co má být tím signálním znamením, že tentokrát jde opravdu o něco závažného,“ vysvětluje lékařka Miroslava Skovajsová, předsedkyně české Asociace mamodiagnostiků.

Ženy po 45. roku života jsou v Česku každé dva roky zvány na preventivní vyšetření mamografem. Mladší ženy by se měly hlavně hlídat samy, případně využít sonografii, tedy vyšetření ultrazvukem. „Naprostým základem je každý měsíc samovyšetření prsu v prvních dnech po menstruaci a zájem mladé ženy o své vlastní zdraví,“ říká lékařka Miroslava Skovajsová.

Splněné sny

Dnes je to již skoro osm let, co Nikola onemocněla. Svůj boj s rakovinou nakonec vyhrála a splnila si i svůj cíl, který si dala před chemoterapiemi. „V den svých 28. narozenin jsem uběhla Pražský maraton a bylo to pro mě neskutečně emotivní. Chtěla jsem všem ukázat, že i když vás v životě potká něco tak náročného, tak se dá bojovat a plnit si své sny,“ říká Samková o svém osobním vítězství.

Všem mladým ženám vzkazuje, že by každá měla být sama sebou a mít se ráda. „Nedělejte nic jen proto, že to po vás chce vaše okolí. A hlavně, provádějte si pravidelně každý měsíc samovyšetření prsu, může vám to jednou zachránit život,“ říká Samková, která nyní pomáhá pacientkám se stejnou diagnózou. „Snažím se žít přítomností a netrápím se tím, co bude. Užívám si každý den a jsem vděčná, že mám šanci tu ještě být,“ míní Samková.

Autor: Petra Svobodová

Článek vznikl ve spolupráci VOŠP a AVPO ČR.


Dáša Šamanová
Dáša Šamanová
Třetím rokem studuji Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze a již čtvrtý semestr působím v Generaci 20. Tentokrát už na tom, pro mě zatím nejnáročnějším, postu, a to jako šéfredaktroka. I když je náročný, baví mě ze všeho nejvíc. Každým dnem totiž posouvá hranici mých nervů, ale i schopností jednat a editovat články mladších spolužáků, o krok dál. Pocházím z malé jihočeské vesnice, kam se ráda vracím a k životu potřebuji přírodu, cestování a smích.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.