Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Narozena do svobody

O svobodě polemizovala již řada významných českých osobností, a proto se dodnes dochovala řada citátů. Tomáš Garrique Masaryk prohlásil: „Lev je lvem i v kleci, nestane se oslem.“ Tento výrok perfektně vystihuje odvahu lidí, kteří různým způsobem bojovali proti nesvobodě, jež se nad naším národem vznášela čtyřicet let za totality, kdy nás držel zkrátka Sovětský svaz. Mnozí za to bohužel tvrdě zaplatili pobytem ve vězení či dokonce vlastním životem.

Sametová revoluce 1989

Dne 17. listopadu 2009  jsme oslavili dvacáté výročí od Sametové revoluce. Československý národ spojil a vybojoval si svou vytouženou svobodu a právo na to zbudovat zde demokracii. Jsem ráda, že jsem se narodila do svobodné země, porovnávám-li to s tím, co vím o dobách dřívějších. Ale každá doba má svoje mouchy.

Za posledních dvacet let se život Čechů doslova otočil o 180 stupňů. Jsem dítětem revolučního roku 1989. Samozřejmě pozoruji, jak se svět kolem neustále mění, a to ohromnou rychlostí. Nezávislá, svobodná média, která osobně považuji za odraz celé společnosti, změnila tvář k nepoznání, soudě podle dochovaných záznamů večerních zpráv Československé televize či výtisků Rudého práva. A co teprve technický pokrok? Míním tím masové rozšíření internetu, díky kterému se celý svět propojil!

„Svoboda slova je pěkná věc; míň pěkné je, že přitom je – mimochodem ovšem – také svoboda žvanění a drzostí,“ prohlásil Karel Čapek. S jeho názorem musím naprosto souhlasit. Stačí si pročíst několik internetových diskuzí na nejrůznější témata, kde se to hemží urážkami a nadávkami. Internet dal každému uživateli možnost svobody vyjádření, což má samozřejmě svá pro a proti. Stojím si za názorem, že na internetu právě takoví lidé (většinou anonymně) pouze ukazují svou hloupost či ventilují vlastní zakomplexovanost.

Moje oblíbená věta zní takto: „Má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého.“ Věřím, že by bylo ideální, kdyby si ji vštípili do hlavy všichni lidé a brali ji jako samozřejmost. Žijeme ve společnosti, která rozhodně má k ideálu daleko. Neexistuje zde tolerance a s tím se snoubí ovšem také to, že nikdo nechce začít uvažováním nad sebou samým…

„Naprostá svoboda nemůže stvořit žádné kladné dílo ani čin, zůstává jí pouze záporné chování, je to pouhý běs zanikání.“ (G. W. F. Hegel) K tomtu citátu lze jen dodat, že anarchie by opravdu fungovat nemohla. Svoboda ve společnosti proto potřebuje mít svoje hranice, které si stanovíme my, sami. Všechno leží jen a jen na našich bedrech, buďme za to rádi!

Pravicoví extrémisté  mohou argumentovat slovy, že jim je upírána svoboda se vyjadřovat. Jenže jak můžeme tolerovat názory, které diskriminují druhé kvůli rase či státní příslušnosti? Straší tu také jiný dlouholetý problém, a tím je střet naší a romské kultury. Kocour Mikeš je součástí naší kultury a (velmi zjednodušeně řečeno) oni nám ho chtějí vzít. Proč? Diskriminace? Otázka je, kdo koho diskriminuje? Neděláme naschvály jeden druhému?

Vnitřní přesvědčení nám nikdo nemá právo vzít, ale můžeme ho změnit sami. Pokud bychom všichni tolerovali svobodu svou a zároveň i svobodu druhého, zavládla by tu mnohem lepší atmosféra, protože je nutné si uvědomit, že každý tu má svoje místo. „Pravá svoboda neexistuje bez vzájemného porozumění.“ (Albert Camus). Žij a nech žít.


X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.