Nadšenec se raduje, zemědělec trpí. Záhadné kruhy v obilí znamenají tisícové škody
Dělat dozor u bazénu s hloubkou 1,5 metru není příliš náročné a akční povolání. Člověka pak nuda může dohnat až k pátrání po kruzích v obilí. Alespoň tak to bylo v případě Jana Frolíka (27), který dělal čtyři roky práci plavčíka. Dlouhé chvíle v zaměstnání se krátil čtením o záhadách a mimozemských civilizacích.
Zájem o mysteriózní věci měl však už v dětství, kdy měl stejnou zálibu v bádání po nevysvětlitelných jevech jeho otec. Mladý muž se pak díky četbě začal nejvíce zajímat o kruhy v obilí. Těch se během roku 2013 objevilo na území České republiky osm. „To je hodně. Navíc byly velké a propracované,“ přibližuje Frolík.
Ten založil i skupinu Crop Circle Club zabývající se těmito úkazy v polích, která čítá okolo tři set lidí. O svém zájmu však běžně ve společnosti nemluví. Okolí si z osob věřících na mimozemské civilizace často dělá legraci nebo si klepou na čelo.
„Kdyby byla v naší sluneční soustavě další civilizace, vědci by o ní už nejspíš věděli,“ domnívá se vysokoškolačka Rebecca Vernerová. Pokud je život v jiné části vesmíru, tak je podle ní hloupost, aby mimozemšt´ané létali takovou dálku kvůli naší planetě. Všechny symboly v obilí proto vnímá jako dílo člověka.
Zvědavci se nachytají
Zda kruh v obilí vytvořili lidé nebo „něco neznámého“ se posuzuje podle propracovanosti a přesnosti jevu. Agrosymboly, jak jsou též jevy v polích nazývány, udělané mimozemskou civilizací prý mají přesné okraje. „Někdy jsou kolínka klasů puklá zevnitř, což jde jen pomocí mikrovlnného záření,“ tvrdí Frolík s odvoláním na knihy a výzkumy, které četl.
Že mohou takové kruhy udělat lidé mu přijde jako hloupost. Nedokáže si představit, že by někdo s mikrovlnnou troubou chodil po poli a nechával pukat kolínka. Existují totiž takzvaní circle-makeři, kteří sami tvoří symboly v polích. A to jak pro svou vlastní zábavu, tak z recese, jestli se někdo na jejich dílo nachytá.
Jejich práce lze poznat podle díry od kolíku uprostřed obrazce. Ten se používá k tomu, že se na něj naváže provázek, s nímž se vyměří co nejpřesnější kruh. Poté se pomocí prken ohýbá obilí k zemi. Výroba asi třicetimetrového jednoduchého obrazce zabere alespoň dvě hodiny.
„Problém je, že člověk může narazit na pravý symbol, kde však už někdo před ním naschvál udělal falešné důkazy. Tyto úkazu pak snižují uvěřitelnost,“ lamentuje Frolík. Podle něj někteří lidé naschvál takto ničí kruhy. Buď jen z schválnosti, nebo aby ostatní neuvěřili, že jevy jsou dílem něčeho nadpřirozeného.
Na pole patří kasička
Někdy se však stane, že lidé jako Frolík, nestihnou agrosymboly dostatečně prozkoumat, zda-li nejde o podvrh. Zemědělci totiž nejsou často nadšeni, že jim na jejich pozemku někdo ohnul pěstované rostliny a ještě se na ně chodí dívat desítky lidí.
Pole proto raději předčasně zpracují kombajnem, aby zamezili přístup dalším zvědavcům. „Obilí polehlé v jednom směru stroje zvládnou sklidit. Jakmile je ale zválené do kruhu, tak to nejde,“ vysvětlil zemědělec Josef Burík.
Frolík kroutí hlavou nad tím, že někdy dokonce agrárníci podají trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli škodě na úrodě. „Je hloupost, že by byl někdo dopaden, kvůli nedostatku důkazů.“
Podle něj by pro zemědělce bylo lepší zavést systém, který se používá v Anglii. Tam se vydal před třemi lety za jevy v obilí. Majitel pozemku dá k agrosymbolu kasičku, do které mu přispívají drobnými částkami lidé jdoucí se na jev podívat. Kruhy v obilí navštíví podle Frolíkovi zkušenosti stovky lidí, než se pole sklidí.
Kdyby tak dal každý návštěvník deset korun, případnou škodu by příspěvky alespoň zčásti pokryly. „Lidé v Česku by nebyli tak štědří, aby jejich peníze pokryly celou škodu,“ míní Burík. Ten by se kruhů ve své úrodě zbavil co nejdříve. Bojí se, že by mu zvědavci pošlapali i symboly nezasažené části sklizně.
