Na sociálních sítích by se měli novináři vyjadřovat, jako kdyby psali do médií, říká Jindřich Šídlo
Psaní příspěvků na sociálních sítích je pro dnešní dobu typické. Aplikace jako jsou Facebook a Twitter umožňují komukoliv, kdo se zaregistruje, sdělovat své názory, postřehy a pocity ostatním. Novinář Jindřich Šídlo se ale setkal s problémem, který ho donutil se nad celou vzniklou situací zamyslet a přehodnotit způsob, jakým své postřehy vyjadřuje. V roce 2009 označil na Facebooku čínskou velvyslankyni za arogantní bábu. „I když si myslím, že jsem měl pravdu, nepíše se to. Přesvědčení mnoha mých kolegů, že na síti jsou jinde než v reálném životě, je mylné,“ vypráví Šídlo, který tehdy pracoval jako vedoucí domácí rubriky v České televizi.
Na příspěvek reagoval redaktor Haló novin Milan Rokytka a žádal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o propuštění Šídla z práce. „Uvědomil jsem si, že jeho stížnost je oprávněná,“ přiznává Šídlo a dodává, že novinář tak nese odpovědnost jak za svou práci, tak částečně i za médium, které svými výstupy reprezentuje.
Jako nynější šéfredaktor politického zpravodajství a názorů Hospodářských novin zavedl ve vydavatelství Economia pravidlo, že to, co zaměstnanec média napíše na sociální sít´, by měl být schopný napsat i do novin. Uvádí, že něco, jako soukromý profil u veřejné osoby neexistuje.
Se stanovisky, že veškeré názory jsou soukromé a nereprezentují zaměstnavatele, Šídlo nesouhlasí. Po zkušenosti s označením čínské velvyslankyně za arogantní bábu má dojem, že jakýkoliv sdílený příspěvek na Facebooku může přinést do problémů jak autora, tak i zaměstnavatele. Od té doby nad svými sdílenými názory na sociálních sítích více přemýšlí. Zejména kvůli pocit´ované odpovědnosti.
Osloví velké množství lidí
Přesto sociální sítě neodsuzuje. V aplikaci Twitter má na svém profilu sto patnáct tisíc sledujících a přes dvanáct tisíc příspěvků. Byl zvolen osobností roku českého Twitteru. „Když jste politik nebo novinář, nemůžete tuhle činnost spojenou se sociálními sítěmi vynechat. Dokážete tak oslovit obrovské množství lidí,“ zmiňuje Šídlo. Podotýká také, že Facebook a Twitter rozsah médií zvýraznily, protože jejich text tak může sdílet každý uživatel.
Podle Miroslava Brady, pedagoga na Vyšší odborné škole publicistiky, je psaní názorů na sociálních sítích věc každého novináře. „Internet je svobodná platforma. At´ je novinář zaměstnaný v jakémkoli médiu, měl by mít možnost psát na svém profilu, co chce. Člověk by měl být schopný si probojovat to, co si opravdu myslí,“ vysvětluje. Dodává však, že jednání média při vzniklých problémech je ovšem věc každého zaměstnavatele a práva jeho podřízených na vyjadřování svých názorů by měla být uvedena v pracovní smlouvě.
