Můj životní sen je ukončit veškeré zneužívání zvířat, říká spoluautor dokumentu Svědectví Vincour
Co vás vedlo k natočení dokumentu?
Myšlenka vytvořit Svědectví u mě vznikla po zhlédnutí zahraničního filmu Dominion, který je o zneužívání zvířat nejen v „živočišném průmyslu“ v Austrálii. Poté, co jsem ho viděl, ve mně vzplanula ohromná touha začít zvířatům pomáhat víc než jen veganstvím. Když jsem australský snímek ukazoval blízkým, nikdo nevěřil, že by se podobné krutosti děly i v českých chovech. A náš film dokazuje, že se to děje i tady.
Co podle vás filmem změníte?
Věříme, že díky snímku přimějeme jednotlivce i společnost k zamyšlení nad chováním vůči živočichům a způsobem stravování. Můj životní sen je ukončit veškeré zneužívání zvířat. Nevím, jak toho konkrétně dosáhnout, ale věřím, že je každá aktivita za jejich osvobození důležitá a přibližuje nás k ukončení jejich využívání.
Jakou úlohu jste jako spoluautor Svědectví měl?
Dělal jsem více činností, takže co bylo zrovna potřeba. Podílel jsem se například na režii. Záměrně neuvádíme kameru, jelikož lidí podílejících se na získávání záběrů bylo mnoho. Nejužší tým byl složen z pěti aktivistů. Na celkové tvorbě dokumentu se nás však podílelo daleko víc. Všichni jsme na něm pracovali bez nároku na honorář.
„Vegetariánství mi nestačilo.“
Jak obtížné bylo tajné záběry pořídit?
Získání scén z chovů bylo na celém projektu to nejtěžší, protože „živočišný průmysl“ si tato místa velice střeží. K pořizování záběrů se ale nechceme vyjadřovat. Mnohem raději bychom byli, kdyby se lidé zaměřili hlavně na hrůzy na daných záběrech než na to, jak se získaly.
Podle agentury pro výzkum trhu IPSOS patří národ Čechů k největším konzumentům zvířat v Evropské unii. Myslíte si, že Češi svoje návyky změní?
Moc rád bych věřil, že ano. Veganů a veganek v Česku ale přibývá. Stejně tak restaurací s rostlinným stravováním a aktivních lidí, kteří se nebojí za práva zvířat postavit. Také se u nás rozšiřuje veganský sortiment v obchodech. V tomto ohledu jsme naopak jedni z nejlepších v Evropě a věřím, že trend bude nadále vzrůstat.
Vegansky se stravujete přes osm let. Jde o etické důvody?
Ano. Nejprve jsem byl třináct let vegetarián. Myslel jsem si, že vynechání svaloviny zvířat ze svého jídelníčku je dostačující krok. Později jsem však zjistil, že zvířata i kvůli vejcím, mléku či sýru velmi trpí a čeká je krutá smrt na jatkách (jakmile kravám klesne produkce mléka či se vážně zraní, stávají se pro mléčný trh nevhodné a jsou posílány na porážku, pozn. red.).
„Pouze jsme natočili skutečnost.“
V dokumentu jsou zobrazené bezcitné záběry, kde zaměstnanci například roztloukají novorozeným selatům hlavy o zeď. Není ukázaná krutost přehnaná?
Realita je ale bohužel krutá. To, co je ve filmu zobrazeno, se opravdu děje. Naším cílem nebylo ukázat jen brutální chování zaměstnanců, ale i prostředí, ve kterém jsou zvířata nucena žít a umírat. V dokumentu jsou opravdu špinavá místa, ale zároveň i nejmodernější čisté chovy. Přehnané to je, nikoliv však z naší strany pozorovatelů. My jsme pouze natočili skutečnost.
Nemyslíte si ale, že většina lidí do kina kvůli takovým obrazům raději nepůjde, nebo v průběhu filmu odejde?
Určitě je to možné a nejspíš i očekávatelné. Doufám ale, že se v lidech probudí zvědavost, odkud pochází „jídlo“, které kupují. A také, jak se ty úhledně zabalené balíčky zabitých zvířat, či krabice mléka nebo vajec, do obchodů dostaly. Dokument bude k dispozici brzy i on-line, kdokoliv se na něj tak bude moct podívat.
Je tedy možné, že jde převážně o návštěvníky, kteří jsou rostlinnému stravování nakloněni a nemají vůči veganství předsudky?
Asi ano. Pravděpodobně jde o lidi, kterým nejsou zvířata lhostejná. V nemalé míře ho navštěvovali ale také pracovníci v zemědělství. Zatím ho v kinech zhlédlo okolo 1500 diváků, což je za mě velký úspěch.
Jakou máte od diváků zpětnou vazbu?
Na besedách se publikum většinou ptá, proč jsou zaměstnanci chovů tak krutí a co na jejich jednání říká legislativa. Už jen, že nás společnost odmala učí jejich mléko či vejce vnímat jako „jídlo“, snižuje vůči nim náš soucit. Od lidí však dostáváme hodně zpráv, ve kterých píšou, že přehodnotili dosavadní postoj k masu či mléčným výrobkům. To je pro nás největší odměnou.
