Moravskoslezský kraj trápí smog. Řešení je obyvatelům lhostejné, doporučení nedodržují
Smog, který trápí kraj na podzim a během zimy, je na Ostravsku každoročně problémem číslo jedna. Dokazuje to i zdraví nepříliš prospěšná procházka ostravskými ulicemi. Za únor se zde koncentrace polétavého prachu v ovzduší zvýšila hned několikrát. Především v městské části Ostrava – Radvanice. V loňském roce místní obyvatelé dýchali špatný vzduch násobně překračující povolené limity celkem 89 dní v roce. V letních měsících zde sice smogové situace tak často nehrozí, přesto je prach zřetelně vidět na střechách domů či na kapotách automobilů. „Problém se znečištěným ovzduším byl na Ostravsku vždy. Teď se ale v postižených oblastech rodí mnohem častěji děti, které mají astma nebo jiné dýchací onemocnění,“ říká lékař Městské nemocnice Ostrava Radim Koukal (51). Největší podíl na tvorbě prachu mají okolní továrny, ale také ty ze sousedního Polska, ze kterého se dostávají zplodiny až na Ostravsko.
Problém je už v DNA
Město Ostrava chtělo již před několika lety proti smogovým situacím pomoci bezplatnou MHD v době s nadprůměrnými koncentracemi smogu. Chtělo tak přimět obyvatelstvo, aby si během kritických dní pro své cesty vybíralo spíše MHD než auta, která výfukovými plyny ovzduší ještě zhoršovala. Projekt se ale po necelém roce zrušil. Lidé z aut nepřesedli a městu jen vzrostly náklady. „Většina lidí jezdí kdekoli autem. Stejně to mám i já. Vím, že by omezení používání aut ke zlepšení kvality vzduchu asi pomohlo, ale moc mě to nezajímá. Ke zlepšení ovzduší sama nepomůžu. Proto trávím většinu času v Beskydech, kam se plánuji kvůli častému smogu i odstěhovat,“ říká studentka psychologie z Ostravy Anna Bílková (25).
Odstěhovat se ale není podle lékaře Radima Koukala řešení. Špatné ovzduší zde bylo už v 60. nebo 70. letech, ale nedoprovázelo je tak moc zdravotních komplikací jako teď. „Ani já, ani manželka jsme s astmatem neměli problém. Žijeme od malička v Radvanicích, kde je koncentrace prachu nejvyšší. Naše děti už ale problémy s dýcháním mají. Je to dáno geneticky. Je jedno, jestli žijete na horách v Beskydech nebo ve městě, když pocházíte z postižené oblasti. Děti, které se v postižené oblasti narodí, mají větší pravděpodobnost zdravotních problémů,“ říká lékař. Sám ale vyzdvihl snahu kraje vymýšlet preventivní opatření, která zamezí prašnosti. Jde například o kotlíkové dotace, které umožní i sociálně slabším výměnu starého kotle za nízkoemisní. Projekt je tak součástí zlepšování kvality ovzduší a podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce do něj stát hodlá investovat další miliardu korun.
Omezení venkovních aktivit
Během smogových situací se s ohledem na zdraví obvykle nedoporučuje ve večerních hodinách sportovat nebo se venku vůbec jakkoliv zdržovat. „Velké množství prachu ve vzduchu je hodně omezující. Vzduch je v těchto chvílích opravdu cítit,“ říká Bílková, která se tak musí občas vzdát večerního běhu venku, na který je zvyklá. „Běhání a jiné sporty nejsou v těchto chvílích doporučované. Často vedou k nachlazení nebo zánětu průdušek,“ říká Koukal. Ve smogových situacích se nedoporučuje také nadměrně větrat, používat automobil nebo rozdělávat oheň. Ne každý se ale doporučeními řídí. „I když vím, že se nedoporučuje jezdit autem, tak s ním do práce stejně jezdím. Myslím, že bych byl jenom kapka v moři. Musela by se omezit většina obyvatel,“ říká student Jan Sklepek.
