Mladí lidé volby často ignorují. Vadí jim složité programy stran
Studentka Natálie Moláčková (20) se říjnových parlamentních voleb zúčastní, ve svém okolí je ale výjimka. „K volbám půjdu, pokládám to za velice důležité. Moji vrstevníci jsou ale často líní si hledat informace o stranách nebo nejdou volit, protože mají pocit, že jeden hlas nic nezmění. A tak raději zůstanou doma,“ popisuje situaci studentka.
Vyřešit nezájem lidí do 30 let, jichž chodí k volbám jen zhruba polovina, by mohly strany, které se prezentují podobně starými politiky. „Aktivní a viditelní mladí členové politických stran jsou svým vrstevníkům blíže a mohou pro ně být více důvěryhodní,“ říká politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
Účast mladých ve volbách je podle něj obecně nízká, a to nejen v České republice. V posledních českých parlamentních volbách před čtyřmi lety přišlo k urnám pouze 51 % voličů do 30 let. Bylo to ještě o jeden procentní bod méně než při volbách v roce 2010, navíc se jednalo o nejméně zastoupenou věkovou skupinu.
Dělat politiku srozumitelnější
Just tvrdí, že tradiční strany mají spíše menší podporu lidí do 30 let. „Na mladé v současnosti výrazně cílí třeba Piráti. Ačkoli se o to více či méně snaží všechny strany, nejviditelnější je to momentálně u TOP 09. Jejich magnetem na mladé voliče je kandidát do Poslanecké sněmovny Dominik Feri,“ uvádí.
Činnost tohoto jednadvacetiletého teplického radního oceňuje například i student Matyáš Hauser (20). Podle něj prezentuje Feri politiku na svých sociálních sítích přístupněji. „Dívá se na politiku jiným okem než starší představitelé stran. V podstatě ji hrozně banalizuje, ale pro mě se tím dostává k jádru věci, a různé problémy jsou tak pro mě pochopitelnější,“ popisuje. Dodává, že mladá tvář mu stranu může přiblížit, ale musí zároveň souhlasit s jejími hodnotami a cíli.
Těžko si vybírají
Právě složitost politických programů je ale jeden z důvodů, proč k volebním urnám nezamíří více mladých voličů. Moláčková takový problém nemá, ale uznává, že pro její okolí programy složité jsou. „Já se o politiku hodně zajímám, takže programy jsou pro mě srozumitelné. Jenže pro moje vrstevníky ne,“ dodává. Hauser vidí problém i v nedostatečné osvětě ve škole. „Učitelé nám málo zdůrazňují, jak jsou volby důležité a že náš hlas má stejnou váhu, at´ je nám 18 nebo 60,” myslí si. Podle Justa by pomohlo, kdyby školy dávaly větší důraz na výklad takových témat, jako je demokracie, nedemokratické režimy či důležitost voleb.
Pokud se už mladí k volbám rozhodnou jít, těžko si vybírají, pro koho by měli hlasovat. „Příliš nestudují volební programy jednotlivých stran a rozhodně ne něco, co je za nimi hlouběji skryto, takže těžko vybírají, kterou stranu by vlastně volili,“ řekl pro Český rozhlas sociolog Jan Herzmann. Politolog Just tvrdí, že by ke změně mohly dopomoci srozumitelnější kampaně, jasněji definované cíle stran a méně patetická vyjádření politiků, která jsou tím pádem pro mladé nevěrohodná. Podle něj stojí před říjnovými volbami 400 tisíc prvovoličů. Množství jejich hlasů by mohlo výrazně ovlivnit volby, pokud by je strany dokázaly k urnám přilákat.
