Mladí lidé potřebují mít chut´ něco změnit, říká politička Monika Horáková
Zajímá se dnešní mladá generace o politiku dostatečně?
Zdá se mi, že ne. Teď jsme měli měsíc kampaň v rámci krajských voleb, byli jsme v ulicích a vždy, když jsem potkala někoho ve věku dvaceti až třiceti let, z předchozích zkušeností už jsem dopředu tušila, že jejich reakce bude spíše negativní než pozitivní.
Jaké byly ty reakce?
Generace dvacetiletých nejevila o veřejné dění moc zájmu, spíš vůbec žádný. Naopak když jsem viděla, že proti mně jde někdo, komu je čtyřicet a více, tak pro mě bylo hned jednodušší za ním jít a oslovit ho. Jejich reakce byly vstřícné a více se o volební program zajímali. Proto si myslím, že starší generace má větší zájem ovlivňovat dění kolem sebe.
Co by mohlo mladé lidi motivovat k tomu, aby se o politiku začali více zajímat?
Myslím si, že potřebují mít hlavně chut´ něco změnit nebo naopak něčemu zabránit. Já sama jsem do politiky vstoupila v době, kdy jsem měla doma malé dítě a zdálo se mi, že vedení městské části, ve které žiji a s dítětem se pohybuji, nevidí situaci očima matek. Většina politických stran má organizace pro mládež. Bývají to méně formální uskupení, v nichž je možné potkat vrstevníky a při pořádání akcí se postupně seznamovat s daným politickým směrem. At´ už jsou to Mladí konzervativci, Mladí sociální demokraté nebo Mladí zelení.
Jakým aktivitám se taková uskupení věnují?
Jsou to třeba demonstrace za lidská práva, nebo přímé akce, díky kterým mládež na vlastní kůži pozná, že i její slovo může něco znamenat. Že je důležité chodit více k volbám a o politiku se zajímat. Třeba naposledy se Mladí zelení symbolicky připojili ke stávce polských žen, které svými protesty přiměly polskou vládu zmírnit původní návrh na zákaz potratů.
Zmínila jste nízkou účast mladé generace u voleb. Co jí podle vás způsobuje?
Podle mě záleží hodně na výchově, která je v rodině. Když je celá rodina apolitická, ani ty děti necítí motivaci jít k volbám. Svou roli hrají také školy. Ve společnosti chybí výraznější občanské vzdělávání. Třeba občanská výchova se v mnoha částech dotýká spíše filosofie, sociologie a psychologie a ne politiky a veřejného dění. To je ale podle mě základ, abychom v dnešní společnosti mohli fungovat. Myslím si, že význam voleb podceňují. Je důležité, aby se mladí naučili, že na tom, jak naše země vypadá a jak se v ní žije, mají také podíl.
Neměli by k tomuto přístupu mladé lidi motivovat především samotní politici?
Rozhodně je to i role politiků. Měli by používat srozumitelný jazyk pro mladé lidi, což málokdo v politice umí. Také by se měla řešit témata, která mají pro mladší generaci nějaký význam, a hájit její zájmy. Je to třeba stravování ve školách nebo také svoboda internetu, což už je pro mladé rozhodně zajímavé. Právě proto možná vyhrála studentské volby Pirátská strana, protože primárně řeší témata, která mladé oslovují.
