Místo trhů prázdné náměstí. Ale štamgasti se piva s kamarády nevzdávají
„Dvě dvanáctky!“ poroučí si pán u výdejního okénka Pivnice a Restaurace U Broučka, jednoho ze zdejších populárních podniků. Hodiny na kostele svatého Bartoloměje v Milevsku ukazují půl šestou a před obvykle plnou hospodou teď stojí jen pan Milan (53), který bere jedno pivo pro sebe a druhé podává kamarádovi Františkovi (51). „Jasně, že to není ideální, ale lepší, než kdybychom museli trčet pořád doma, že jo,“ hodnotí Milan současnou situaci.
Polovina opatření nedodržujeVenku se smí lidé setkávat maximálně po dvou, místní to ale netrápí. Milan s Františkem mají sraz s ostatními kamarády opodál v menším parku. „Před devátou pak půjdeme tady k Františkovi,“ směje se Milan. Na dotaz, proč nemají roušky, ihned reaguje plánovaný hostitel: „Já nosím roušku hlavně v obchodech, jinak mi to přijde dost zbytečné.“ Jak se o chvíli později dozvídám od další z místních obyvatel, Simony Dvořákové (48), nejde o nic výjimečného. „Myslím, že spoustu lidí ani neví, jaká opatření teď zrovna platí. Jediné, co je zajímá, je dát si to svoje pivo s kamarády,“ říká Dvořáková.
Sama nemá plnou důvěru v politiky, nařízená opatření dodržuje jen zřídka a považuje je za chaotická. Milevsko má přitom přes 400 nakažených, což je v přepočtu na počet obyvatel více než v Praze. Samozřejmě jsou i tací, kteří se restrikcemi řídí. Mladší pár, který si právě v okénku vyzvedává objednané jídlo, má nasazené roušky a dodržuje doporučené rozestupy.
Někteří raději ani nevycházejí
Život v Milevsku se od počátku pandemie výrazně proměnil a procházka obcí v podzimním sychravém podvečeru vyvolává v člověku pocit, že zde ani nikdo nebydlí. Na náměstí, kde ještě před pár týdny probíhaly farmářské trhy, je možné narazit jen na pár lidí na procházce. „Situace není vůbec lehká. Bojím se chodit i do obchodu, nakupovat mi jezdí dcera. Ven chodím jenom, když jdu vyvenčit psa,“ říká paní Jarmila (78), která si stejně jako Milan a František nepřeje zveřejnit celé jméno.
Paní Jarmila patří mezi tu část obyvatel, jež se snaží dodržovat nařízená vládní opatření. Kromě roušky má také igelitové rukavice a když jsem se s ní dala ro řeči, hlídala si řádný dvoumetrový rozestup. Dost je ale i těch, kteří opatření ignorují. „Co bych to řešil, nebudu měnit svůj styl života, stejně je korona jen nějakej výmysl,“ rozčiluje se starší pán, který stojí před obchodem s potravinami. Jak odhaduje paní Simona Dvořáková, opatření zde dodržuje tak polovina lidí.
