Lovci mozků přebírají roli personálních oddělení. Za službu si však účtují i přes půl milionu korun
Ačkoliv zní slovní spojení „lovec mozků“ spíše jako název dalšího z dílů Indiana Jonese, lidé se s takovým člověkem ve svém životě mohou setkat poměrně běžně. Naprosto klíčovou roli hraje headhunter především mezi top manažery, řediteli velkých společností a úspěšnými podnikateli. „Headhunteři jsou lidé, které si najme společnost hledající vhodného kandidáta na klíčovou pozici uvnitř firmy. Je to osoba, která dává příležitosti lidem toužícím po změně a profesním růstu,“ vysvětluje Dán Birger Husted, zakladatel headhuningové společnosti Husted s.r.o. | EMA Partners Czech & Slovak.
Do České republiky se Husted přestěhoval v roce 1992. „Když jsem byl ještě student, dělal jsem si profesní test. Podle výsledků jsem se měl dát buď na politickou dráhu, stát se lobbistou či headhunterem a překvapivě se mi nabízela i možnost faráře,“ usmívá se Husted. Jeho cesta se však postupně stáčela k profesi lovce mozků. V České republice začal působit na manažerských a konzultačních pozicích v poradenských firmách, kde získal kontakty a zkušenosti potřebné pro svou budoucí práci. V roce 2006 založil headhuntingovou společnost. „K tomu, aby dělal lovec svou práci kvalitně, musí mít dobré kontakty, přehled o lidech a situaci na trhu. Důležitá je i schopnost mluvit s lidmi, mít empatii a umět jim naslouchat. Trochu jako ten farář,“ dodává Husted.
Konzultační činnost
Pokud si firma headhuntera najme, stává se lovec mozků přibližně na dva až tři měsíce její součástí. „Zavolá nám někdo ze společnosti, že chce obsadit pozici v managementu. Sejdeme se s nimi a bavíme se o tom, koho přesně hledají,“ vysvětluje headhunter Tomáš Drážný (33). ana
Během několikahodinového meetingu se lovci mozků snaží dozvědět co nejvíce informací o celé společnosti, týmu zaměstnanců i nadřízeném a jeho požadavcích na budoucího kandidáta. „Nestačí nám jen zadání, že někdo hledá manažera nebo ředitele. Většinou přijdeme s listem otázek a konzultujeme vše s vedením. Snažíme se jeho nároky nějak usměrnit, aby nehledalo černovlasé blonďáky a podobně,“ vysvětluje Drážný.
V následující fázi pátrají headhunteři po potencionálních kandidátech. Většinou hledají jedince na podobných pozicích a ve stejném odvětví, jako je společnost, která si lovce mozků najala. Jedním z nejvíce používaných nástrojů při hledání je profesní sociální sít´ LinkedIn, kde lidé sdílí své pracovní zkušenosti. Informace však lovci hlav zjišt´ují i na Facebooku, Instagramu, zpravodajských a lifestylových webech či kontaktují své známé, zda o někom vědí. Z dvou set jmen pak představí vedení společnosti 3–5 nejvhodnějších kandidátů. Z těch si pak vedení firmy vybere favorita.
Záruční doba
Podpisem smlouvy mezi novým zaměstnancem a společností však práce lovce mozků nekončí. Na zvoleného kandidáta se totiž vztahuje záruční doba. Některé headhuntingové agentury zodpovídají za to, že vybraly toho správného člověka tři měsíce, jiné dokonce celý rok. „Protože často nabíráme zaměstnance ze Skandinávie do firem sídlících v České republice a na Slovensku, je garance toho, aby vše fungovalo, naprosto klíčová. Lidé se stěhují často i s celou rodinou za prací ze státu do státu. Čas od času se s nimi proto scházíme a ptáme se, zda jsou spokojení a případné problémy řešíme,“ říká Husted. Pokud nový zaměstnanec opustí firmu před uplynutím sjednané doby, měli by headhunteři najít zdarma pro společnost nového kandidáta. Podle Husteda je riziko neúspěchu, kdy si kandidát nakonec s vedením nesedne, zhruba dvouprocentní. S hledáním náhrady se tak jeho společnost setká přibližně jednou za dva roky.
Aby se takovým situacím lovci mozků vyhnuli, nechávají často kandidáty vyplnit i psychologický dotazník. Zkušenost s headhuntery má i současný manažer společnosti Microsoft pro EMEA Michal Vydržel (40). „Za mou kariéru jsem dostal od lovců deset nabídek práce. V průběhu procesu jsme však společně osmkrát dospěli k rozhodnutí, že obě strany hledají něco jiného. K takovým situacím může dojít a je to vlastně dobře, protože je důležité odhalit potencionální rizika,“ tvrdí Vydržel.
Za služby platí firmy lovcům mozku předem, ne vždy však celou částku. První třetinu si účtuje společnost Husted za konzultační část projektu, tedy ještě než začne hledat kandidáty, druhou třetinu po představení několika zájemců vedení společnosti a poslední část dostane ve chvíli, kdy kandidát podepíše s firmou smlouvu. Cena se odvíjí od platu kandidáta uvedeného ve smlouvě. „Počítá se to v násobcích. Některé agentury si účtují dvou a půl násobek, jiné třeba až šestinásobek platu, takže ta finální částka může přesahovat půl milionu korun,“ říká Drážný. I tak se však firmám investice do lovců mozku vyplatí. Přínos zaměstnance na správném místě se totiž počítá v milionech korun.
