Líhně budoucích ministrů. Proč mladí lidé vstupují do politických stran
Mikuláš Vochozka (22) je u Mladých lidovců (ML) od svých patnácti let. O veřejné dění se zajímá od útlého dětství. „Nikdy mě nebral sport, víc mě bavilo koukat na diskutující pány v oblecích, i když jsem tou dobou neměl moc ponětí, o čem se baví,” říká Vochozka, který po třech letech u Mladých lidovců vstoupil do mateřské strany KDU-ČSL. Právě křest´anští demokraté mu byli vždy svými postoji blízcí. „Vzhledem k tomu, že jde o středovou stranu, je tu stále možnost názorově se rozvíjet,” vysvětluje Vochozka. Podle něj by politické strany měly svým mládežnickým organizacím více naslouchat. „Jsme pro ně investicí do budoucna. My jsme ti nejaktivnější srdcaři, kteří jsou ochotni při kampani vstávat v pět ráno, v mrazu stát na náměstí a rozdávat letáky,“ dodává Vochozka.
Líheň, která umírá
Ne všem, kteří se angažují, však takové nadšení z politiky vydrží. „K Mladým sociálním demokratům (MSD) mě přihlásil otec, když mi bylo patnáct. Až po roce mě to začalo bavit, pak jsem postupně stoupal výš. V osmnácti letech jsem vstoupil do ČSSD,” popisuje svou cestu Lukáš Rázl (22), který to dotáhl až na předsedu místní organizace pro Prahu 10. Kvůli sílícím názorovým rozporům ale nakonec ze strany odešel ve svých dvaceti letech. O politické dění se sice zajímal už od dětství, někdejší nadšení ho ale opustilo. „Je jedno, kdo tam sedí,“ neskrývá svou skepsi Rázl, který dokonce za poslední tři roky nebyl ani jednou u voleb. Připouští, že ho jeho osobní zkušenosti s politikou do jisté míry připravily o iluze. Vadilo mu i to, že Mladí sociální demokraté v rozhodovacím procesu ČSSD nehrají velkou roli. „Je to prostě líheň a přípravka pro budoucí působení v praxi. Vzešel odtud třeba Tomáš Petříček, dnešní ministr zahraničních věcí. V poslední době ale MSD umírá a skoro nikdo se tam nehlásí,” komentuje současný stav Rázl. S propadem se potýká i samotná ČSSD. Kromě slábnoucích preferencí straně ubývají i členové, jenom letos jich ze strany vystoupilo 1500.
Práce jako každá jiná
K mládežnickým odnožím politických stran se může připojit kdokoliv starší patnácti let, členství zaniká dovršením věku pětatřiceti let. Do klasických politických stran je pak možné vstupovat od osmnácti. Běžné je, že vedle podání přihlášky absolvuje uchazeč i pohovor, byt´ obvykle poměrně neformální. Součástí členství je i povinnost platit členské poplatky v řádech stokorun. „Nejde ani tak o peníze samotné, snažíme se tím předcházet tomu, aby se k nám hlásili pasivní členové,“ vysvětluje Vochozka (KDU-ČSL).
Současného místopředsedu Mladých konzervativců Jana Jeřábka (20) z pasivity rozhodně podezřívat nelze. K zájmu o veřejné dění jej vedli, stejně jako mnohé jeho kolegy, rodiče. K „mládežníkům“se přidal, když mu bylo patnáct. „Tak, jako někdo studuje mediální komunikaci, aby se stal novinářem, tak já jsem u Mladých konzervativců, protože chci být politikem. Je to práce jako každá jiná. Některé věci bych chtěl změnit a kde jinde se to dá udělat, než v praxi,” říká Jeřábek, který je nyní i předsedou regionálního klubu v Hradci Králové a členem ODS.
Podle něj občanské demokraty názor mladých lidí zajímá. „Po kongresu letos v lednu si dokonce vedení ODS svolalo lidi kolem pětadvaceti let, aby si vyslechlo jejich názory a to, zda jsou s něčím nespokojení,“ vzpomíná Jeřábek, který má za sebou i kandidaturu do komunálního zastupitelstva. Zvolen sice nebyl, ambice má ale i nadále. Nemá prý v povaze jen nadávat a nic nedělat. „Pokud se někomu něco nelíbí, může si stěžovat. Ale měl by s tím zkusit i něco dělat,“ vyzývá k politické aktivitě Jeřábek.
