Lidé narozeni 29. února se mohou setkávat s úředními komplikacemi
Jestliže je přestupný rok a oslava narození připadá právě na 29. února, lidem narozeným v tento den nebrání nic v tom, aby si užili své narozeniny jako všichni ostatní. „I když je 29. únor jednou za čtyři roky, narozeninové oslavě nepřikládám žádný vyšší význam,“ tvrdí dvacetiletý Daniel Duba. Letos oslavila své kulatiny i studentka Kristýna Pařízková (20). „Na jednu stranu mi bylo dvacet let, na druhou pět, takže pro tentokrát bude oslava velkolepější,“ tvrdí Kristýna.
Ani současná vyspělá technika kolikrát není schopna zpracovat data spojena s přestupným dnem a při úředním vyřizování nastávají časté problémy. O jednom z nich mluví i studentka Veronika Vojtěchová (16): „Občas se stane, že když jdu k doktorovi a diktuji své rodné číslo, počítač ho odmítá přijmout. Hlásí, že neexistuje.“ Dalšího nedostatku si všiml i Duba. „Některé internetové evidence nejsou schopny brát v úvahu přestupný rok. U počítače tak někdy strávím více času, než se mi povede se systémem nějak poprat.“
Všichni dotázaní mají neoficiální datum narozenin stanovené na 28. února. Ví o tom rodina a nejbližší přátelé, takže oslavenci o gratulace nejsou ochuzeni, přestože datum jejich narození v kalendáři chybí. Ostatní kamarádi mnohdy přejí i první březnový den.
V dvaasedmdesáti plnoletým
Kvůli nevšednímu datu narození se jedinci stávají terčem narážek a vtipů. Ty ale neberou nijak vážně. „Oficiálně oslavím své 18. narozeniny až ve dvaasedmdesáti,“ utahuje si sám ze sebe Duba a směje se, „jinak si ze mě lidé dělají legraci, že mi letos bylo teprve pět.“
Pravidlo přestupného dne vzniklo spolu s Juliánským kalendářem. Zatímco kalendářní rok má 365 dní a je odvozený od rotace Země kolem své osy a měsíce kolem Země, rok tropický (365,24 dní) odpovídá době oběhu Země kolem Slunce. Jejich rozdíl se vyrovnává právě jednou za čtyři roky přidáním jednoho dne stanoveného na 29. února.