Lekce arabského jazyka rychle a trochu zmateně
Divadelní šatna, která se pro účely Arabfestu změnila v učebnu arabského jazyka, se postupně plnila lidmi. Takovéto workshopy probíhaly po celý den zakončovacího programu Arabfestu. Lekce, která slibovala, že účastníky naučí základní fráze arabštiny včetně její složité abecedy, nalákala věkově rozdílné návštěvníky – od postarší dámy s vnučkou, po vysokoškolačky, včetně ženy ve středním věku.
Kurz vedli dva studenti druhého ročníku Blízkovýchodních studií na plzeňské Západočeské univerzitě. Do jejich výkladu se nakonec promítlo to, jak je arabština složitý jazyk. Oba přešlapovali před tabulí a skákali si do řeči. Každou chvíli si totiž jeden z nich vzpomněl, jaké další složitosti arabská abeceda představuje. „Je to těžké i po dvou letech studia, ale člověk si zvykne,“ usmíval se nervozně vedoucí kurzu. Místo souvislového a logického výkladu to spíš byla hra, jak rychle účastníci workshopu pochopí komplikovanou abecedu. A jestli dokáží při diktování písmena správně zapsat na tabuli.
Nauč mě něco užitečného
Kromě toho, že se píše zprava doleva, má u arabštiny také každé písmeno čtyři formy. Jeho podoba se liší, pokud stojí samostatně, na začátku, uprostřed nebo na konci slova. Navíc se u několika znaků význam liší pouze množstvím teček pod nebo nad písmenem, každé samozřejmě znamená něco jiného. Navíc některá písmena nemají vůbec český ekvivalent. Na takovéto maličkosti při začátku vysvětlování přednášející studenti zapomněli. Účastník kurzu se pak mohl mezi miniaturními rozdíly při psaní písmen ztrácet.
Po třičtvrtěhodinovém vysvětlování abecedy, které se stále neblížilo konci, to jedna z účastnic kurzu nevydržela a pronesla směrem k vyučujícím: „Řekněte mi nějakou frázi, kterou bych mohla použít, až na mě nějaký Arab v horním patře promluví,“ žádala neústupně.
Jeden z dvojice se tedy odhodlal, aby zásobil přítomné frázemi jako „jak se máš“, „odkud jsi“ a „jmenuji se …“, doplněné o pár druhů pozdravů. Kurz arabského jazyka tak sice nebyl solidní jazykovou lekcí, ale stejně jako u orientálních jídel, vonících z horního patra kulturního prostoru, byl poměrně slušnou a dobrou ochutnávkou.
