Koronavirus ovlivní i Velikonoce. Věřící o mši nepřijdou, koledníci mají smůlu
Student publicistiky Martin Rodigari (21) velikonoční zvyky a tradice dodržuje už od dětství. „Celá rodina každoročně před Velikonocemi drží slabší čtyřicetidenní půst. Na Popeleční středu a Velký pátek máme už přísný půst; tedy žádné maso nebo sladké,“ vysvětluje Rodigari. Mrzí ho, že kvůli nařízeným omezením nepůjde na tradiční velikonoční mši, ale řešení má. „Koukáme v televizi na bohoslužbu a modlíme se. Nebo si na internetu najdeme list, který by se v kostele normálně četl, a uděláme si vlastní mši doma,“ vysvětluje Rodigari a dodává, že každý kostel momentálně poskytuje informace a materiály k modlení online.
Česká televize už v neděli 5. dubna zajistila věřícím alespoň přímý přenos mše z Komunitního centra Matky Terezy na Jižním Městě, i když přítomno bylo jen devět duchovních a štáb televize. Podobně chce o svátcích kázat i plzeňský biskup Tomáš Holub (52). „Osobně jsem se rozhodl, že bohoslužbu na Boží Hod velikonoční v neděli 12. dubna přeneseme online a budu ji sloužit jako ostatní biskupové v prázdné katedrále,“ informuje. Dokonce věří, že bude mít více diváků, než kolik by jich běžně přišlo do kostela. Vysílat hodlá živě na YouTube i na Facebooku.
V Praze se tradice příliš nedodržují
Řada mladých lidí má ale Velikonoce spojené spíše s jídlem, alkoholem a pomlázkou než s významnými křest´anskými svátky. Tradice se drží spíše na venkově, ve městech je lidé mnohdy vypouštějí. „Máma vždy upeče beránka a obarví vejce, ze kterých pak máme stejně hromadu pomazánky, protože je ani nerozdáme. Koledovat už nechodím. Je to nejspíš i tím, že mě nebaví slavit je v Praze,“ říká student žurnalistiky Jiří Bouček (22), který žije od narození v hlavním městě. Velikonoce vnímá spíše jako svátky jara a jako jeden velký úklid. „Pomlázku jsem vyměnil za prachovku a vysavač. To je teď můj nový zvyk,“ směje se. Teď prý raději věnuje pozornost prevenci proti nákaze koronavirem než barvení vajíček a zdobení bytu.
Podobně to má i studentka programování Marie Jane Janoušková (20), která se kvůli škole přestěhovala z vesnice do Prahy. „Jsem ve věku, kdy slavení Velikonoc už tolik neřeším. Tradice jsou podle mě hlavně pro malé děti, aby dostaly do života kouzlo a překvapení,“ myslí si. Až bude mít Janoušková vlastní děti, chce Velikonoce opět začít slavit. „Teď je to bohužel jen o sladkostech a kýčovitých dekoracích v regálech,“ myslí si. Obchody jsou skutečně vždy kolem Velikonoc přeplněné různými cukrovinkami a jarní výzdobou. Vedou čokoládová vejce a zajíci – někteří dokonce i s marcipánovými rouškami.
I pro věřícího Martina Rodigariho jde ale klasické koledování úplně stranou. „Pomlázka a nadílka, to u nás není. S náboženstvím to nesouvisí, je to pohanský zvyk. Beránka ale pečeme rádi. Dokonce je tradice, že ho v kostele o Velikonocích i posvěcují. Teď se bez toho ovšem musíme obejít,“ konstatuje Rodigari.
Pomlázka jedině online
Kvůli plošné karanténě se o Velikonočním pondělí budou muset obejít bez obcházení domů s pomlázkou i ti, co na tento zvyk nedají dopustit. „Mrzí mě to. Koledování je jedna z mých nejoblíbenějších tradic už od dětství. Asi budu muset holky vyšupat online,“ směje se prodavač Patrik Nový (25) z Příbrami. Je rád, že jeho rodina dodržuje alespoň pečení mazance a nádivky. Velikonoce patří k jeho nejoblíbenějším svátkům, přiznává. A netají se tím, že i proto, že se při tažení od dveří ke dveřím s kamarády vždy hezky zadarmo opili.
