Koronavirus odsouvá ostatní nemoci do pozadí. Lidé méně dbají na prevenci vážných chorob
Zpěvačka Anna Julie Slováčková (25) si na prsu nahmatala bulku, když jí bylo pouhých dvacet let. Tehdy byl ještě nádor nezhoubný. Jenže později se problém objevil znovu, tentokrát se už jednalo o zhoubné bujení. Slováčková kvůli rakovině prsu podstoupila několik chemoterapií. Ve společnosti od té doby šíří osvětu a motivuje ostatní k tomu, aby na sebe dbali a nechávali se i pravidelně kontrolovat. Jak ale říká, v současné situaci si všímá, že jsou někteří lidé tak vystrašeni z koronaviru, že na prevenci rakoviny zapomínají.
To potvrzuje i nezisková organizace Loono, která se zaměřuje na nádorová onemocnění. „Teď už víme, že v době, kdy byla pandemie koronaviru v začátcích a moc se o ní nevědělo, lidé skutečně méně chodili na preventivní prohlídky a méně dbali i na prevenci jako takovou,“ říká PR manažerka Kateřina Svobodová s tím, že by lidé neměli pozornost zaměřovat jen na jeden typ onemocnění. „Zdravotní prevence je důležitá i pro včasné odhalení dalších, mnohem častějších nemocí, které nejen občany ČR trápí: infarkt, mrtvice, vysoký krevní tlak, cukrovka, a mnoho dalších,“ dodává Svobodová.
Čísla jsou vysoká
Podle onkologa a senátora Jana Žaloudíka (66) se právě onkologická onemocnění během pandemie trochu ignorují. „Myslím, že představitelé všech oborů vnímají, že s letošní situací se rakovina zatlačuje do pozadí,“ zdůrazňuje onkolog, který na to, že pro koronavirus se zapomíná na léčbu a prevenci onkologických onemocnění upozornil již v dubnu při svém vystoupení v Senátu.
Jak uvádí Národní onkologický program, ročně je v Česku průměrně diagnostikováno přes 87 tisíc lidí se zhoubným novotvarem, z toho přibližně 27 tisíc osob nemoci podlehne. Měsíčně tak umírá přes dva tisíce lidí. „Nádor ale není epidemie, nemůžete to od nikoho chytnout,“ říká Žaloudík, čímž naznačuje, že koronavirus je nebezpečný především kvůli rychlému šíření mezi lidmi. To může způsobit kolaps nemocnic, který v České republice nyní hrozí.
Z týdenních kontrol jsou měsíční
V Masarykově onkologickém ústavu v Brně se ale během koronakrize, jak potvrzuje Žaloudík, běžně pracuje: „Ačkoliv jsme dva měsíce museli pracovat v polovičních týmech.“ Zásadní problém vidí v tom, že se kromě onkologie zůstávají ve stínu koronaviru i na další obory. „Nemůžeme si ale dovolit být tak arogantní, abychom se věnovali jedné chorobě a nevnímali ty ostatní,“ upozorňuje onkolog.
Nedostatečnou péči lékařů v době pandemie zaznamenala například Klára Š. (23). Její otec trpí spánkovou apnoe (pozn. red. porucha spánku projevující se opakovanou zástavou dechu), má velmi řídkou krev a je po dvou infarktech. „Kvůli koronaviru šla teď obvyklá péče o pacienty stranou. Tátův doktor se bojí, že se nakazí,“ svěřuje se Klára s tím, že s otcem dochází nyní na kontroly dvakrát do měsíce. Dříve ale kliniku navštěvovali dvakrát týdně.
