Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

KOMENTÁŘ: Zákaz předvolebních průzkumů. Proč neplatí i na televizní debaty?

Letošní parlamentní volby byly zvláštní. Mimo jiné tím, že ještě v první polovině října 51 % lidí naprosto netušilo nejen pro koho budou hlasovat, ale ani to, zda vůbec půjdou volit. Na základě čeho se tahle polovina národa nakonec rozhodla? Podle výzkumné agentury Stem/Mark prý lidé nejvíce volí podle programu a osobností jednotlivých stran. K tomu jim pomáhají i televizní debaty.

Ještě v předvečer voleb dostali lídři stran exkluzivní prostor pro přesvědčování voličů.  Na Nově mluvil šéf ANO Andrej Babiš a lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. V České televizi v takzvané Superdebatě vystoupilo hned deset šéfů stran. Zákon v České republice přitom zakazuje zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů tři dny před začátkem voleb, aby nemohly ovlivnit další rozhodování voličů. O televizních ani rozhlasových debatách však nic neříká. Je to zvláštní. Vždyť o co větší je manipulace prostřednictvím průzkumů než prostřednictvím televizních obrazovek?

Jen volební průzkumy volby nerozhodnou. „Podíl lidí, kteří by se vysloveně řídili výzkumy, je velice malý. Celkově podíl lidí, kteří nějakou měrou k volebním výzkumům přihlížejí, podle jejich vlastní výpovědi činí něco kolem 40 procent,“ argumentuje i sociolog Jan Hartl. Podle něj se zároveň mnoho lidí rozhoduje povrchně na poslední chvíli a podléhá emocím. Výzkum společnosti Stem/Mark zjistil, že pouhý den před volbami se rozhoduje 23 % lidí. A právě večer před zahájením hlasování proběhly výše zmíněné hojně sledované debaty.

Babiš se Zaorálkem měli na oslovení voličů nejvíce prostoru – co jiného by si mohli den před volbami přát, než aby měl každý z nich zhruba 45 minut času na přesvědčování voličů v hlavním vysílacím čase nejsledovanější televizní stanice? Plus další dvě hodiny na České televizi. Podle serveru Mediaguru.cz zasáhla Superdebata na kanálech ČT 1,56 mil. diváků, zásah pořadu Nova Duel byl dokonce 2,11 mil. diváků. To je slušný počet potenciálních voličů. Pravda – jak se ukázalo, ČSSD to k volebnímu úspěchu nijak nepomohlo.

Z historie je však znám případ, kdy televizní debata výrazně ovlivnila výsledky voleb. Šlo o vůbec první prezidentskou televizní debatu před volbou amerického prezidenta. Psal se rok 1960 a proti sobě stanuli Richard Nixon a John Kennedy. Ačkoli byl do té doby za favorita voleb považován Nixon, po debatě se preference obrátily a Kennedyho popularita vzrostla. Podle následných povolebních průzkumů se až polovina lidí, kteří hlasovali pro Kennedyho, rozhodla právě na základě tohoto televizního klání. Dnes sice už televize není zdaleka jediným komunikačním prostředkem politiků (a Babiš nebo Zaorálek nejsou řečníci jako Kennedy), přesto je rozsáhlý televizní prostor den před volbami významným bonusem.

Z tohoto hlediska působí zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů tři dny před volbami jako zbytečnost. Například ve srovnatelně velkých zemích, v Belgii nebo v Rakousku, žádný podobný zákaz neexistuje. Pokud souhlasíme s argumentem, že by voliči jen krátce před hlasováním neměli být ovlivňováni, měly by v jeden okamžik skončit i ostatní formy politické propagace. Včetně politických debat.


Nikola Sedloňová
Nikola Sedloňová
Mám ráda kulturu, především literaturu a divadlo. Aktivně se věnuji hudbě, zpívám v komorním sboru a hraji na příčnou flétnu. V Generaci 20 jsem působila dva a půl roku, přispívala jsem do všech rubrik vyjma sportu. Během posledního semestru jsem byla šéfredaktorkou tohoto magazínu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.