Když se role propojí: matkou a studentkou zároveň
Otěhotněly, když jim bylo něco málo přes dvacet. V době, kdy ještě řada jejich vrstevnic studuje na vysoké škole. Ačkoli by se mohlo zdát, že role matky a studentky se vylučují, není tomu tak. Snaží se být rodiči na sto procent, školu však nezanedbávají. Bez pomoci blízkých a partnera by to však bylo o dost těžší.
Renata Králová otěhotněla, když ji bylo skoro dvaadvacet let a studium na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze přerušila ještě před otěhotněním. Podle svých slov nevěděla, co chce. „Když se mi narodila dcera, tak jsem si uvědomila, že chci něco umět, někým být a mít šanci něco dokázat,“ říká dnes pětadvacetiletá Králová, která je matkou tříleté Renaty. „Přeju si, aby na mě moje dcera mohla být pyšná, jako já na své rodiče,“ vysvětluje, co ji vedlo k tomu vrátit se do školy. Tento rok ji Králová úspěšně dokončila. Touha po vzdělání ji však neopustila, a tak plánuje, že bude ve studiu pokračovat a dálkově si dodělá bakaláře.
Nebýt „jen“ rodičem
Jinou motivaci měla pětadvacetiletá Kateřina Fryčová, která studuje anglistiku na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ke studiu ji přivedla právě mateřská dovolená. Nechtěla prý jen sedět doma, ale potřebovala něco dělat. „Nejtěžší pro mě bylo být jen matkou. Já potřebuji zaměstnávat mozek, a to mi se sunarem a plínkami nedařilo,“ vypráví matka tříleté Nely.
Podle psycholožky Jany Wichsové fakt, že ženy mají malé děti, moc velká motivace není. „Naopak někdy je těžké skloubit péči o dítě a přípravu na zkoušky,“ říká psycholožka. Myslí si také, že takové studium je jedna z možností jak uniknout z určitého stereotypu a zároveň zůstat ve svém oboru, případně se rozvíjet v dalším. „Školu při mateřské nebo rodičovské dovoleně rozhodně doporučuji,“ říká psycholožka
Energie občas chyběla
Spojit péči o dítě, o domácnost a ještě k tomu se učit je velmi náročné. Králová vypráví, že nejdůležitější pro ni bylo rozvrhnout si čas, aby všechno stihla a nic nezanedbávala. Předměty ve škole se snažila naplánovat vždy do jednoho dne, tak aby ten další byl volný. „Když jsem přijela ze školy, většinou večer, přišla na řadu péče o malou. Další den, který jsem trávila doma, jsem se starala o domácnost a po nocích se učila. Takže občas jsem byla opravdu unavená,“ popisuje.
Nejtěžší však bylo pro Královou období, kdy její dcerka onemocněla a ona tak musela zůstat doma s ní. Trvalo to asi tři týdny. O malou Renatu měla velký strach a k tomu se ještě přidaly starosti se školou. Byla totiž ve třetím ročníku, čekala ji absolutoria a tři týdny nepřítomnosti jí na klidu nepřidaly.
Bez pomoci blízkých by to nešlo
Obě mladé matky se však shodují, že kdyby jim nepomáhali jejich blízcí, studium by bylo o hodně těžší. Komplikace by mohly nastat především s hlídáním. Králové dceru občas pohlídaly babičky nebo sestra, Fryčové zase maminka a oběma pomáhali také jejich partneři. „Bez nich, bych opravdu studovat nemohla. Šla jsem do školy, když byl dcerce rok a půl. Tak malé děti nemohou do školky a jesle si můžou dovolit jen rodiče, kteří pracují,“ prozrazuje Králová. Podle psycholožky Wichsové je takové studium náročné na organizaci času a je také prověřením fungování partnera a celé rodiny. „Výsledek však stojí za to,“ říká.
Ačkoli je studium na mateřské náročné, obě mladé ženy ho zvládají a čas si najdou i na zábavu. „Dítě není tak vyčerpávající věc, jak si všichni myslí, naopak! Celé hodiny jsem neměla co na práci,“ vrací se Fryčová k době, kdy byla její dcerka kojenec. Chvíle pro sebe si našla i Králová, která si občas o víkendu vyrazila s kamarády na skleničku.