Kauza Rohlik.cz v kostce. Podle firmy tu vyhoštění zaměstnanci pracovali legálně, policie to vidí jinak
1. Co se přesně stalo?
Ve skladu firmy Rohlik.cz provedla cizinecká policie 9. března kontrolu pracovníků. Policisté objevili 84 Ukrajinců s polskými vízy a jednoho s padělanými doklady. V 74 případech už proběhlo správní řízení a bylo rozhodnuto o vyhoštění, u ostatních pracovníků vyšetřování stále pokračuje. Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan se pro server aktuálně.cz vyjádřil, že u zbývajících 11 cizinců očekává stejný výsledek jako u jejich kolegů. Rozhodnutí o vyhoštění je zatím nepravomocné.
2. Proč museli být cizinci vyhoštěni?
Podle zákona se mohou cizinci s polskými pracovními vízy pohybovat po schengenském prostoru, pracovat ale mohou pouze v Polsku. V České republice je to možné pouze po dobu 90 dnů. Tuto výjimku ustanovuje zákon o zaměstnanosti § 98 písm. k, na kterou se odvolává vlastník internetového obchodu Tomáš Čupr. Paragraf uvádí, že pracovní povolení není potřeba při zaměstnávání cizince, který byl vyslán na území ČR zaměstnavatelem z jiné země EU v rámci poskytování služby. Problém ale tkví v zaměření polské společnosti, která firmě Rohlik.cz poskytla pracovníky. „V rozhovoru pro DVTV Čupr zmínil jméno firmy Ovd-Temyrtrans. Ta má v obchodním rejstříku jako prvotní činnost zapsány stavební práce,” řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič pro aktuálně.cz. Firma Rohlik.cz si ale zaměstnance najímala na skladní činnost. A právě v tom spatřuje Asociace pracovních agentur protiprávní jednání.
3. Co se změnilo od poslední kontroly ve skladu Rohlik.cz?
Loni v červenci policie odhalila 24 nelegálních zaměstnanců Rohlik.cz, kteří neměli povolení k zaměstnání. Čupr v rozhovoru pro DVTV přiznal, že se jeho firma měla více zajímat o to, kdo u ní pracuje. Z čehož vyplývá, že internetový obchod zřejmě příliš nezkoumal, zda mají jejich pracovníci v pořádku povolení. Čupr pochybení přiznal a přijal bezpečnostní opatření. Například podepsal smlouvu s polskou firmou, která zaručuje legalitu zaměstnávání cizích pracovníků, registroval je na českém úřadu práce a vyřídil všechna povolení. Přesto bylo letos v březnu vyhoštěno dalších 74 Ukrajinců. Podle policie totiž nejsou polská víza stále platná pro práci v České republice.
4. Co se s cizinci bude dít dál?
Zaměstnanci internetového obchodu mají 30 dnů na to, aby opustili území Evropské unie minimálně na rok. Pokud by to neudělali, jejich nelegální pobyt by se bral jako trestný čin. Podle Čupra se hodlají všichni vyhoštění odvolat k Ředitelství služby cizinecké policie. Mluvčí pražské policie Tomáš Hulan ale sdělil serveru iDnes.cz, že se několik zadržených zřeklo odvolání. Zároveň využilo možnosti, že jim český stát pomůže s návratem domů.
5. Co nejvíce kritizuje vlastník Rohlik.cz Tomáš Čupr?
Podle Čupra postupuje policie v jeho případě jinak než je běžné. Zatímco u jeho firmy byli cizinci vyhoštěni, v jiných podnicích polské vízum stačilo na povolení k práci. Žádný příklad konkrétní firmy ale neuvedl. Prezident Asociace pracovních agentur Burkovič v tomto ohledu souhlasí s Čuprem. Aktuálně.cz řekl, že pokud by policie udělala razie na jiné sklady v Praze, dopadly by s podobnými výsledky. Hulan se však brání, že policejní sbor postupuje ve všech případech stejně.
6. Jak by se dala tato situace vyřešit?
Jedno z možných řešení by bylo zavést pro cizince s povolením k pobytu na území EU stejné pracovní podmínky, jako mají samotní obyvatelé členských států. Pracovníci s vízy by měli volnost pohybu po schengenském prostoru a možnost pracovat v jakékoli zemi Evropské unie. Samozřejmě za předpokladu, že se budou hlásit příslušným úřadům o svém pohybu a aktuálních pracovních pozicích. Jednota v rozmanitosti je přeci mottem EU, chtělo by to tedy více jednoty i v legislativě.
