Karel Lánský i přes zákaz Sovětů vysílal. Po padesáti letech za to dostal vyznamenání
S rozhlasem se Karel Lánský (95) setkal už v deseti letech. Roku 1945 se pak jako odbojář zúčastnil Pražského povstání, ve kterém hrál rozhlas také velkou úlohu. Ve stejném roce se stal členem KSČ a nastoupil na vysokou školu. Po ukončení studií působil mimo jiné v tiskovém odboru Ústředního výboru KSČ. S její politikou se ale nikdy neztotožnil a komunisté ho proto ze strany v roce 1961 vyloučili. Několik let pak pracoval jako dělník v Pragovce.
Zkažené rande
Do Československého rozhlasu nastoupil na jaře roku 1968. Před srpnovými událostmi ho tehdejší ústřední ředitel instituce Zdeněk Hajzlar pověřil vedením vysílání. V rozhovoru pro Český rozhlas Lánský vzpomínal, že byl den před začátkem okupace s manželkou v kině. Během večera se k nim ale dostala zpráva, že zemi obsazují vojska Varšavské smlouvy. Zavolal mu to kolega Jiří Kmoch. Lánskému tak zkazil večer a on se ihned vydal do rozhlasu.
Tam strávil noc i následující den 21. srpna, kdy už budovu obsadili vojáci, kteří chtěli přerušit vysílání. Lánský to ale odmítal s tím, že kdyby vysílání zastavili, přišly by před budovu protestovat tisíce lidí. V krizových situacích podle něj mají Češi a Slováci k rozhlasu kladný vztah a šli by k němu i s rizikem, že se po nich bude střílet.
Náhradní ředitelna na Vinohradech
Na srpnové události podrobně vzpomíná Lánský v knize Rozhlas proti tankům, kterou napsal společně s novinářem a politikem Jiřím Dienstbierem. V té mimo jiné zmiňuje, že se dopoledne 22. srpna vystřídala okupační posádka a nastoupili – jeho slovy – podstatně „ostřejší hoši“, kteří začali rozhlas vyklízet. Náhradní rozhlasovou ředitelnu si proto Lánský udělal ve svém bytě na Náměstí Míru, odkud se vysílání řídilo následujících osm dní.
Věděl, že si za vysílání přes zákaz sovětských vojáků ponese následky. A tak to i bylo. V roce 1969 musel Karel Lánský s dalšími pracovníky, kteří se na srpnovém vysílání podíleli, z rozhlasu odejít. Vrátit se mohl až po pádu socialistického režimu. Ocenění své práce se pak dočkal až po padesáti letech od srpnových událostí. Na závěr rozhovoru pro Český rozhlas Lánský svým mladším kolegům vzkázal, aby si vážili minulosti, pokračovali ve své práci a byli ještě lepší.
Hana Řičicová (24), bývalá studentka VOŠP a nynější moderátorka Radia Wave, vnímá vyznamenání Karla Lánského jako poctu pro všechny jeho kolegyně a kolegy, kteří se v srpnu 1968 na vysílání podíleli. „Považuji to za hrdinský čin. Kdyby se situace jakýmkoli způsobem opakovala, měli bychom se zachovat stejně,“ říká Řičicová.
