Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Kardinál Josef Beran: muž, který byl proti totalitním režimům

Nacisté jej věznili a komunisté vyhnali do exilu, ze kterého se už nevrátil. Kardinál Josef Beran odmítl podřídit katolickou církev totalitnímu režimu, a proto musel až do konce života žít ve Vatikánu. Do vlasti se vrátil až posmrtně. V pondělí 23. dubna byly Beranovy ostatky uloženy ve svatovítské katedrále.

Po padesáti letech se splnilo přání kardinála Josefa Berana, který se chtěl vrátit zpátky domů. Komunistický režim mu návrat do Československa nedovolil, a to dokonce ani po kardinálově smrti v roce 1969. Zpět do vlasti byl Beran převezen až v pátek 20. dubna tohoto roku a na začátku posledního dubnového týdne byly jeho ostatky uloženy v Praze. Kardinál Dominik Duka pak odsloužil mši za svatého Vojtěcha. Právě k tomuto českému světci Duka Berana přirovnal. „Obhajoba lidské svobody a zápas s otroctvím spolu s vytrvalým úsilím o láskyplné rodinné soužití. To byl misijní program obou našich velkých exulantů,“ pronesl kardinál Duka v katedrále svatého Víta.

Vězení i afrodiziaka

Josefa Berana věznili nacisté za druhé světové války v koncentračním táboře v Dachau. Rok po osvobození byl jmenován pražským arcibiskupem a stal se hlavou katolické církve v Československu. O dva roky později se však dostali k moci komunisté a postavili Berana před jasnou otázku: „Podřídíte církev režimu?“ Beran odmítl a proti kolaborantské katolické církvi vystoupil. Dal tak jasně najevo, že s režimem nesouhlasí. Také dočasně zbavil hodnosti pátera Josefa Plojhara, který přes Beranův přísný zákaz přijal pozici ministra zdravotnictví v komunistické vládě.

Komunistická diktatura odpověděla po svém a Berana pronásledovala. Knězi dokonce StB tajně přimíchávala do pití afrodiziaka. Nápoje mu pak nosila nastrčená žena a státní policie doufala, že Beran poruší celibát. „Akce skončila debaklem,“ napsala ve své knize Uzavírám vás do svého srdce spisovatelka Stanislava Vodičková. Ta v životopisném titulu popsala Beranovy osudy a dílo.

Život plný podmínek

Beran byl však velmi silnou osobností. Dokonce tak silnou, že si ho komunisté netroufli přímo zatknout. Místo toho drželi kardinála „jen“ v domácím vězení. Amnestován byl až po dlouhých čtrnácti letech v roce 1963. Neobešlo se to však bez sankcí. Beran dostal podmínku, že se nesmí zdržovat v Praze. I na tento popud odjel o dva roky později do Vatikánu. Tam ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem.

Josef Beran rozhodnutí odjet z domova s pokorou přijal. I z Říma se pak zasloužil o duchovní správu českých katolíků a stál například za vznikem náboženského střediska na Velehradě. Ve Vatikánu žil Beran pouze tři roky a zemřel na karcinom plic. Jako prvnímu Čechovi se mu pak dostalo té cti, být pohřben ve svatopetrské kryptě ve Vatikánu. Nyní jeho ostatky spočívají už v rodné zemi.


Eliška Votrubová
Eliška Votrubová
Jsem studentkou druhého ročníku Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Studuji v zaměření Autorská žurnalistika a v redakci Generace20 jsem již druhý semestr. Mám ráda černobílé detektivky a cestování.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.